"S touto rubrikou vůbec nejsem spokojený a stále přemýšlím, že ji zruším. Váš názor? Já vím, zrušit celý web." - to jsem psal v záhlaví Zápisníku více než rok a pořád jsem ho nezrušil a tak už ho asi ani nezruším. Tady si teď můžete přečíst, co za věci jsem zažil na cestách i jinde v roce 1999.

 

Prosinec 1999

Pátek 31

Chodíme po horách, na oběd jsme se zastavili v hotelu a v deset už jsem spal, takže jsem neviděl ani ohňostroj, ani jak se zhroutily všechny počítače. Je mi to fuk. 

Čtvrtek 30

Vyrážím autobusem do Orlických hor, kde mám domluveného Silvestra a Nový Rok. 

Středa 29

Dneska jsem se jenom válel a četl si japonské povídky. A žral maso. 

Úterý 28

Dnes jsme stěhovali firmu a dozvěděl jsem se, že jeden z šéfů tak usilovně fetoval, až z toho teď leží v nemocnici s infarktem. Chudák. Chudák Trubák. Ale zdá se, že se ještě vzpamatuje. Večer jsem si vařil další kus masiska. To si zase dám. 

Pondělí 27

Večer už jsem zase v Brně. Nádhera, jsem tu pěkně sám, dělám si co chci. Koupil jsem si kus masa a celý večer ho vařím. 

Neděle 26

Zatracená hra, nějak jsem se zasekl a nevím jak dál. Už se s tím mořit nebudu. Odpoledne jsme byli s našima na Hukvaldech a děsně jsme se pohádali. Sami si za to můžou. 

Sobota 25

Odporné vánoce. Ještě že jsem si s sebou vzal skvělou počítačovou hru Fatal Illusion, kterou pařím až do tří do rána. 

Pátek 24

Ty hnusný blbý Jéžišku, kde je moje polní lopatka, ptám se?! Nikde!!! Zase nikde, ty parchante!!! To si myslíš, že se dají jámy kopat ponožkama? 

Čtvrtek 23

Jsem doma. Sestra strojí vánoční stromek. Máma něco kuchtí. Fuj, zítra je zavřená posilovna, jak to přijde?! 

Čtvrtek 23

Jedu na vánoce k rodičům. Další aktualizace stránek bude až příští středu. Nač se můžete těšit? Jsou hotové dva další rozhovory, jeden o útoku slovenských medvědů na ubohého turistu a pojídání psů v Rumunsku a druhý o obchodu bílým masem, známým pod názvem au-pair. Přibude další povídka z Nepálu a možná i nějaký textík o Jeseníkách a Kirgizstánu. 

Středa 22

Ono když se člověku stane, že mu z počítače nějakým záhadným způsobem zmizí data, na kterých pracoval předchozí tři týdny, tak zkoumá, jak se to mohlo stát, hledá, jestli je třeba ještě někde nenajde, snaží se, co může.  

A jeho zájem o záchody upadá.  

A tak mu docela unikl ten zlosyn, který znovu znečistil toto zařízení, tentokrát způsobem zcela enormně exkrementálním. Hohohohoho! 

Úterý 21

Dnes přijede Japončík, který je tady v Česku, jelikož mu o vánocích rodí žena a budeme všichni (tedy s Vitáskem a Kakofem a Zelínem) příšerně chlastat, až si přivodíme otravu alkoholem a odvezou nás na záchytku. Dopoledne ale musím ještě do posilovny, neb chci překonat osobní rekord v benchpressu.  

12:20 
Povedlo se! Skvělé, jsem silný jak pivovarská kobyla! Konečně pořádný dárek k těm hnusným vánocům. Jasně se ukazuje, že co si člověk sám neudělá, to nemá. Ještě teď půjdu někoho naštvat a pak už budu mít po dlouhé době opravdu dobrou náladu. 

Pondělí 20

Hehe hoho haha! To si tak jeden člověk předsevzal, že přijde na to, kdo tak brutálním a výsměšným způsobem znečisťuje ústavní záchod. A tak celé dopoledne každou chvíli vybíhal, aby zjistil, jestli už tam ten dotyčný své dílo provedl, přičemž pootevřenými dveřmi bedlivě sledoval, kdo na záchod chodí.  

Takový člověk, co celé dopoledne úpěnlivě pozoruje záchod, nemůže věnovat své práci dost pozornosti.  

Určitě ji nevěnoval dost na to, aby zabránil jinému člověku smazat v nestřežené chvíli z jeho počítače polovičku dat. Hehehehehe 

Neděle 19

Konečně jsem dopsal Případ Tríbeč: Expedice. Teď mám, doufám, na nějakou dobu od Tríbeče s jeho hnusným deštěm pokoj. 

Sobota 18

Peču krůtu, krájím krůtu, žeru krůtu. Dobrá krůta. Velká krůta. Konečně jsem se po letech zase najedl. 

Pátek 17

Uachachá!!! Na ústavu probíhá vyšetřování, které má objasnit, co za hovado to už třetí den po sobě tak strašlivě zafekálovalo záchody. Hihihi. Neměli jste mi ničit mé špagety, parchanti. Na příští týden si vymyslím zase něco jiného. Musíte trpět, úpět a kvílet!  

Včera jsem trčel až do sedmi ve firmě, cestou domů jsem ještě zašel do posilovny (jsem teď nějaký děsně silný, až je mi to divné) a doma jsem se pak jen vykotil na postel a usnul. Takže Případ Tríbeč: Expedice se odkládá na pondělí. Text už mám z poloviny hotový, fotky jsou naskenované, zvuky nasamplované, tak to snad v neděli stihnu. 

Čtvrtek 16

Ohoho! 

Středa 15

He he he 

Úterý 14

V jámě stále nikdo. Co je to za lidi, že mi nechtějí udělat alespoň trochu radosti? Fotky z Tríbeče budou dneska odpoledne, což je na jednu stranu dobře, ale na druhou stranu se už nebudu moct vymlouvat a budu muset sepsat zprávu z expedice. Včera jsem nasamploval zvukový materiál, dneska ho přepíšu, zítra naskenuju fotky a ve čtvrtek, možná v pátek bych to mohl dát na web. Možná.  

Optimalizoval jsem část grafiky, hlavně obrázky na titulní straně se zmenšily asi na polovinu. Teď by se stránky měly zobrazovat rychleji. Když se ale tak koukám, jak teď vypadá titulní strana po všech těch úpravách, tak se mi chce zvracet. Je to hnus. Fuj.  

10:21 
Chci se mstít!!! Chci, aby shnilá krev těch ústavních krys potřísnila slizovité chodby téhle ponuré bezduché instituce!!! Smrt, zkázu, Armageddon!!!  

Donesl jsem si z domova krabičku se špagetama, co mi zbyly od večeře, protože na ústavu na obědy nechodím, i když je mám zadarmo. Asi bych se poblil, kdybych se měl u jídla dívat na odulé ksichty zaměstnanců a poslouchat jejich bláboly. V deset hodin na mě přišel hlad, tak si říkám Howadoore, dáš si své chutné a zdravé špagety. I vplížil jsem se ostražitě do jídelny, kde je mikrovlnná trouba a když jsem se ujistil, že tam nenačumuje žádná ohyzdná osoba, dal jsem si krabičku do mikrovlnky a zapnul ji na čtyři minuty. Mezitím jsem si šel umýt vidličku.  

Když se vrátím a nahlédnu do útrob toho zlořečeného stroje, co nevidím! Hrůza! Krabička se spekla v hroudu plastiku a mé špagety zůstaly někde v té hroudě! Nějaké prašivé hovado zapnulo, určitě jenom proto, aby mě naštvalo, gril a já si toho nevšimnul. Jsou to tu všechno pablbové a hnusníci. Teď drtím kromě nadávek v zubech kusy plastiku a přísahám pomstu. A má pomsta bude strašná! Stát mě připravil o hrdost, peníze, jeden a půl roku života a teď i o špagety, nemluvě o zánovní krabičce. To byla poslední kapka. Pohár přetekl. Válka začíná. 

Pondělí 13

Ráno jsem se díval do jámy, ale zatím tam nikdo nespadl. Ale ještě není jámě konec. Došla halda naštvaných mailů od šéfa, takže budu muset ještě usilovněji pracovat a nevím, jestli budu mít na web čas. Stáhnul jsem si nějaké programy, které umí zmenšit velikost obrázků, tak to hned zkouším a poněkud redukuji velikost titulní strany. Asi to časem aplikuju na všechny obrázky. Vitásek mi psal, že ho strašně naštvala Učitělnica, tak musím vyzvědět, co se za tím skrývá. Doma mě čekají špagety, které jsem si včera uvařil. Doufám, že je zas někdo nesežere, než přijdu, sic se hrozně rozvzteklím!  

Dneska je hezky. K čertu. Mokré věci z Tríbeče ještě nevyschly. 

Neděle 12

Ráno je stále hnusně, navíc to začíná vypadat, že se tady opravdu dějí divné věci. Takže nemeškám a beru nohy na ramena. V šest jsem doma. Celková zpráva o expedici by mohla být do pátku, podle toho, jak rychle stihnou vyvolat fotky a hlavně kolik budu mít času.  

V sedm večer přestala téct voda, tak koukám z okna a vidím, jak se přiřítilo obrovské auto, z něho vyskákalo komando dělníků, pak přijelo další ještě větší auto, z toho nevyskákal nikdo a nakonec si to přisupěl bagr. Takový menší, spíše bagřík. Ale začal bagrovat jak jatý a dělníci koukali zaujatě do jámy. Když vybagroval příšernou díru, tak tam naskákali a pak už voda šla. Celkem to trvalo sotva dvě hodiny. Taky bych chtěl kopat takové obrovské jámy, to by se mi líbilo. Třeba do ní do rána někdo spadne.  

Pak jsem šel do posilovny, ale nestálo to za nic. 

Sobota 11

Ploužím se po Tríbeči. Celý den prší. Fotky nebudou stát za nic. Potkávám asi tři lidi, snažím se jich na něco vyptat, ale k ničemu to nevede. Večer se dovleču do Skýcova a zalezu do hospody a ouha! Po půl hodině mám hned prima materiál. Kdybych to věděl, tak bych nikam jinam než do hospody ani nešel. 

Pátek 10

Vzhůru na tajemný Tríbeč, odhalit zelené přízraky záhrobních úchylných ufounů nebo co to tam řádí! 

Čtvrtek 9

Koukám na statistiky za včerejšek a nestačím se divit! Lidi mi tu včera čuměli jak strhaní a za dnešek už mám šest návštěvníků! Co se to děje? Každopádně jsem potěšen, tak jen houšť a více. Dokončuji dva další rozhovory, dvě povídky jsou už napsané a zbývá jim dodělat titulky a jen co se vrátím z Tríbeče, tak napíšu zprávu o expedici. A materiály jsou asi na tři další texty, takže tu rozhodně zvolna časem asi něco možná i přibude. Leda, že by ne.  

Včera jsme po plavání s Kakofem (vzal mě o deset bazénů) pařili ještě s Vitáskem na Severce. Dneska mám správně vychlastaný hlas. Jestli budu takhle pokračovat, tak po nějaké nepříliš dlouhé době se můj pisklavý myší hlásek změní v bučivý baryton. Vitásek včera vyřvával na celý lokál své politické názory, což bylo vcelku zábavné. Od vedlejšího stolu ho pozorovaly nějaké mladé holky, ale to on neviděl, jelikož k nim byl zády. Kamarádsky jsme mu to sdělili až na odchodu před hospodou. Chtěl se pro ně vrátit zpátky, ale rozmluvili jsme mu to. V tramvaji jsem chtěl jet na netopýra, ale nepodařilo se mi prostrčit nohy mezi rourou a stropem. Ta tramvaj je pěkně blbě zkonstruovaná. Nebo to byl trolejbus? Moc si to nepamatuju, jenom jak Karel ohryzával ceduli s číslem linky, to si pamatuju moc dobře.  

Dnes večer ještě musím sbalit batoh, protože zítra ráno v 10:40 vyrážím autobusem do Nitry. Už se těším. Chcíploň Vitas sice včera békal něco o studené frontě, ale kdopak by se fronty bál? Drsný Howadór učitě ne! 

Středa 8

Přišly kupodivu nějaké ohlasy na Případ Tríbeč. Jestli jich bude jenom o málo víc, asi bude další pokračování Případ Tríbeč: Polemika. Dokonce jeden z těch ohlasů slibuje zajímavé informace. Tak jen tak dál!

Úterý 7

Tak jsem byl dnes na novém Arnoldově filmu End of Days (Konec světa). Bylo to docela dobré, i když už trochu obehrané. Zítra abych šel s Kakofem plavat a chlastat, ale mě se tak nechce! Na druhé straně se v tom bazénu aspoň trochu umyju, už jsem se asi deset dnů nesprchoval, pořád chodím do posilovny... poněkud si taky tiše smrdím. Ale já si smrdím rád. 

Pondělí 6

Milý Jéžišku, chtěl bych k vánocům polní lopatku, protože není nikde k sehnání a mám s ní dalekosáhlé plány. Už se na ni těším a ne že to dopadne jak loni s tím kulometem!

Neděle 5

Jo, do posilovny! Včera v poledne mi volali z firmy, že se tam zase něco pokazilo a že to musí vézt v neděli do Belgie a bebebé a tak jsem tam tvrdnul až do večera. Pak jsem až do půlnoci předělával titulní stranu a upravoval rozhovor s Japončíkem.

Sobota 4

V sobotu se budu jen tak válet a pak si zajdu do posilovny. Možná něco napíšu, ale nechce se mi.

Pátek 3

Ha, dneska jdu do posilovny a mám strašně bojovnou náladu. Cítím, že to tam všechno rozmlátím!

Čtvrtek 2

Přes den vysedávám ve firmě a lovím idiotskou chybu, kterou tam způsobil nějaký zatracený potrat svou imbecilitou. Taky jsem dokončil celý rozhovor s Japem, dokonce jsem stáhnul i nějaké obrázky, které se k tomu tématicky hodí. Ke všemu jsem naskenoval obrázky pro další textík o porkupíně. A ještě jsem opravil chybu ve skriptech na stránkách! Já jsem tak šíleně pilný, to ani není k uvěření.

Středa 1

Konečně jsem to dopsal, ejchuchú, mám to z krku a teď už zase můžu psát ty obvyklé humory! To jsem zvědav, co na to Alena... Takže všichni mazejte číst Případ Tríbeč: Expozice, jelikož mi (a nejen mi) to dalo děsnou práci. A nešetřete kritikou, i když je to jenom první verze bez obrázků a dalších věcí. 

Listopad 1999

Úterý 30

Někdo mi poslal mail, že prý jak to přijde, že mám v zápisníku občas záznamy i několik dní dopředu. Inu, já jsem Howadoor a čas není mým pánem.  

Po zhruba deseti měsících má zápisník 60 kilobajtů. Po dvou letech by tedy měl okolo stopadesáti, přibližně. To ještě jde. Skoro to vypadá, že ho nebudu muset rozdělovat na víc stránek, což je dobře.

Pondělí 29

Pořád nějaká práce, práce, už to vážně nevydržím. Za celý den stíhám jenom koupit novou mapu Tríbeče. Tríbeč asi bude cílem mé nejbližší výpravy, leda že by Vitásek necuknul, to by se pak jelo tento víkend do Bílých Karpat. Expedice na Tríbeč se ale nejpozději v lednu rozhodně musí uskutečnit - chystám o ní rozsáhlý a určitě velezajímavý text, tak se na to těšte! Bude to něco úplně nového, u Howadoora nevídaného, pracuju na tom už od června! Jste taky tak napnutí?

Neděle 28

Konečně se mi po měsících povedlo narvat na web tu hudbu, co jsem přivezl z Kirgizstánu a kterou jsem tady už mockrát planě sliboval. Vašek čuchal toluen a další hity si můžete stáhnout ve formátu MP3 hned ze dvou serverů (kdyby jeden nefungoval).

Sobota 27

Jsem neuvěřitelně agresivní. Všichni ať mi jdou raději z cesty!

Pátek 26

Objevil jsem mapu Thamelu, tak jsem ji hned vrazil do nové rubriky Howadoor má mapu. Určitě na to čekala polovička internetu a teď se z toho může radostí zvředit. Rozhovor s Japončíkem narostl do netušených rozměrů a kupodivu se mi z něj daří vytahovat nějaké zajímavosti. Pravděpodobně koncem příštího týdne by to mohlo být hotové. To si počtete, to bude na hodiny!

Čtvrtek 25

Dopoledne jsem stěhoval nějaké nesmyslné vraky z jedné boudy ve Vyškově do jiné boudy v Brně. Prý přístroje, bah. Rozhodně už to nejsou přístroje od té doby, co jsem do těch beden tak zuřivě kopal.

Středa 24

Mé krásné stránky se propadají na stále horší místa v žebříčku návštěvnosti. Budu to muset nějak zfalšovat nebo udělat nějakou reklamní akci. Zatím píšu haldy komentářů od fiktivních lidí na zmiji, ale moc to nezabírá. Pokouším se zase narvat na nějaký server tu kirgizskou hudbu, zatím bezvýsledně.

Úterý 23

Málem jsem se pomočil. Nalil jsem se čajem a pak jsem se tak dlouho nemohl odtrhnout od chatu, až to málem skončilo špatně. Kakof chce vybrakovat z mého počítače zvukovou kartu, aby mohl pořádně zapařit ty své pitomé hry. Celý den mi postává za zády a v ruce třímá šroubovák. Zato plavat se mu nechce, špinavci, prý nemá čas. Spíš ho štve, že jsem minule uplaval tolik co on. Taky jsem při tom skoro pošel.

Pondělí 22

Skenuju celý den mapy, večer se je pokouším sestavit. Výsledkem by měla být nová rubrika, ve které si zájemci můžou najít mapu, která je těžko k sehnání, ale oni ji právě děsně potřebují. Jasně, je to k ničemu.

Pondělí 22

Přidal jsem vyprávění o vařičích a novou statistiku.

Neděle 21

Byl jsem u Vitáska a vyprávěl mi strašlivou příhodu. Asi ji tady zveřejním, jestli to neudělá on sám. Asi si to stejně vymyslel...

Sobota 20

Válím se doma na kanapi a přemítám nad mapou Himálají, kam bych vyrazil příští rok.

Pátek 19

Běhám po městě jako blázen. Fuj, všude jsou samí lidi. Odporné.

Čtvrtek 18

Na ústavu od rána nejede síť, tudíž ani internet. Kdo ví, jestli to dneska vůbec půjde. Včera jsem připsal nějaké povídání o spacácích a teď ani nevím, jestli se mi to podaří nahrát na server. Zítra tu nebudu, tudíž nějaké další přírůstky bodou přinejlepším v pondělí. 

Středa 17

Aleno, ty jsi opravdový nezmar. Co ty na těch mých stránkách vidíš, to je pro mne záhada. Každý den sem kouká, ať už tu mám něco nového nebo ne. Nechceš si radši udělat vlastní stránky? Jestli tak budeš pokračovat, udělám s tebou rozhovor a pak se na něj budeš muset každý den koukat a ono tě to přejde.

Úterý 16

Přemýšlím nad tím, jak změnit design titulní strany. Teď, co jsem tam přidal ty nové věci, je taková nevyvážená.  

Odpoledne jdeme plavat s Kakofem a já se cítím už teď jako by po mě v noci jezdily traktory. 

Našel jsem zajímavé stránky: www.ropacek.cz/engine. Možná se vám budou znát naivní a nablbé, ale dělají je patnáctiletí lidi a málokdo z vás (já ano, ale o tu teď nejde, mám na mysli obyčejné smrtelníky) byl v patnácti chytřejší. Většina z vás není nijak zvlášť chytrá ani teď. Někteří jsou tak pitomí, že ani neumí přijít včas do hospody! Mají hodinky, počítače, mobilů plnou prdel, ale na pět hodin do putyky přijít neumí!!! Ale nechme toho, o tom už jsem psal včera. 

Prašivci proklatí... 

No nic, zpátky k těm stránkám. Líbí se mi to, že je to takové nekomerční, ne jako ty pochybné "nezávislé" (pche) servery typu Neviditelný Pes nebo dokonce takové hrůzy jako Svět Namodro. Mají tam i odkazy na další podobné servery. Možná nějak rozšířím rubriku Od Howadoora dále, stejně jsem to tak původně zamýšlel. 

Nebo jsem už úplně zblbnul, když se mi líbí takové zprasené nesmysly?! 

Asi budu muset víc chlastat.

Pondělí 15

Dneska jsem všechny ty novoty pracně narval na server. Asi hodinu to trvalo! Ne, že by to bylo tak veliké, ale nejdřív nešla síť, pak jsem zase zjistil, že mám u obrázků pošahané názvy, ale nakonec se to povedlo. 

V pět jsme se měli sejít s Vitáskem a Učitělnicou (což je jedna holka, co ji mé stránky tak zaujaly, že s námi někam chce jet) v hospodě u Dvořáků, pokecat a domluvit nějakou akci. Byl jsem tam přesně v pět. Nikde nikdo. Ani venku ani v hospodě. Čekal jsem deset minut venku, pak jsem zalezl dovnitř, protože mi byla zima. Tam jsem smutně popíjel tonik až do půl šesté, kdy jsem se sebral a šel domů. Takže, vy dva: Trhněte si nohou, vyserte si voko a nechte se vystřelit na Měsíc!!!!

Neděle 14

Sestříhal jsem haldu mailů a vznikla z toho vcelku čitelná podoba rozhovoru s Vitáskem. Ukradl jsem i něco z jeho stránek, abych to trochu vylepšil, doufám, že mě za to nezmasí. I když ani nemusí, jelikož večer jsem se dobře zmasil v posilovně.

Sobota 13

Tak jsem sepsal trudnou historii o srpnovém přechodu Malých Karpat a po úděsné námaze do toho zalomil i ty obrázky. Možná budete nadávat, že jsou moc veliké, ale mi se to tak zdálo nejlepší.

Pátek 12

Původně jsem měl naplánován na tento víkend přechod Javorníků, i autobusy jsem si našel, dokonce i batoh napůl sbalil, ale nakonec jsem nejel. Nějak se mi nechtělo. Abych tu svou zdechlost alespoň trošku vykompenzoval, řekl jsem, si, že konečně pořádně zapracuju na těchhle stránkách a naskenoval jsem fotky z Malých Karpat.

Čtvrtek 11

Už když jsem tyhle stránky začal vytvářet jsem měl v úmyslu udělat s někým nějaké rozhovory o cestování. Asi ten nápad dostatečně uzrál, protože jsem spáchal první z nich, a to s Vitáskem. Jenže o cestování to moc není. Ale na někom si to vyzkoušet musím a on byl první po ruce. Teď to ještě nějak zpracovat.

Středa 10

Přibyl textík Vitásek má barometr.

Úterý 9

Dnes jsem učinil závažné rozhodnutí, které ovlivní celý můj další život. Dal jsem se k budhistům. Pro začátek jsem si oholil hlavu a zakoupil v nedalekém obchodě se zdravou výživou svazek vonných tyčinek, které nyní hodlám postupně v kanceláři podpalovat. Už první tyčinka měla nečekaný úspěch - v místnosti vznikl velký oblak dýmu a když sem vpadl Kakof, aby mě jako každý den aspoň hodinu otravoval, chytil se za krk, zachroptěl a bez dalšího zase vypadnul. To víš, zlý Kakofe, na nás budhisty si jen tak nepřijdeš!

Září a říjen 1999

Neměl jsem čas a v podstatě ani nějakou zvláštní chuť dát něco na web. Nejsem otrokem svých stránek. Ostatně ohlasy stejně žádné nechodí, i když se sem občas stále někdo kouká. Samozřejmě, když stránky nejsou aktuální, tak návštěvnost klesá, ale já se z toho nezblázním. 

Byl jsem s Vitáskem v Malých Karpatech, týden a pak ještě jeden víkend v Jeseníkách. Možná o tom něco napíšu, mám i pár fotek a zažil jsem tam pár zajímavých příhod, třeba jak mě chtěli sežrat čmeláci. 

Jednomu milému technikovi se povedlo pod záminkou přípravy počítače na rok 2000 smazat mi veškerou poštu za posledních několik měsíců, takže jsem přišel (kromě jiného) o adresu na F., dokonce ani nemůžu najít na webu stránky té jeho cestovky. Tak jestli to, chlape, čteš, tak se ozvi! Ale na rok 2000 jsem teď připraven dokonale. 

Jediná věc tady za tu dobu přibyla, a to starší povídačka Perla vypráví vtip. Kdo ví, kde už je Perle konec... vlastně to vím celkem přesně, ve Zlíně je jí konec. A dobře jí tak.

Srpen 1999

Úterý 17

Konečně jsem se dokopal k tomu, abych alespoň aktualizoval tuhle rubriku, když už nic jiného. Snad o víkendu, protože asi zůstanu doma, něco napíšu o přechodu Malých Karpat. Když dofotím film, tak možná i fotky budou, ale to už je úplně nejisté.

Pondělí 16

Asi dvě hodiny jsem se pokoušel narvat tu kirgizskou muziku na server. Výsledek je jenom neustálé hlášení Connection reset by peer. Tak nevím, co s tím. 

Neděle 15

V poledne popíjíme v Bratislavě a slavíme úspěšné zakončení akce. To jsem potřeboval, po sérii neúspěchů konečně zase něco, co vyšlo tak, jak jsem to naplánoval. Musím si udělat čas a napsat nějakou zprávu, ale vážně nevím kdy.

Čtvrtek 14

Dvanáct hodin nepřetržitého pochodu. To se mi líbí, konečně pořádná akce. Vitásek se ukazuje být nečekaně zdatným, nejspíš potají doma trénuje. Musím si dát na něj pozor. 

Pátek 13

Vitásek to nakonec nevzdal a tak okolo třetí vyjíždíme směrem na MAlé Karpaty, abychom je rázným krokem do neděle přešli.

Čtvrtek 12

Zase celý den běhám jako cvok. Chtěl jsem na pátek koupit lístky do Trstína, ale autobus prý není místenkový. Bídáci. 

Středa 11

Zatmění!!!! Jsem v Rakousku a ve městě Wiener Neustadt pozoruju úplné zatmění slunce. Navzdory předpovědím je nakonec hezky.

Úterý 10

Vitásek píše, že by do Karpat jel. Ubožák, netuší, že je to dvakrát po 35 kilometrech po horách, i když malých. Ale alespoň bude legrace. Na stránky není čas, ale fakt se moc stydím, zvlášť když zjišťuju, že konkurenční Japončík své stránky stále vylepšuje. Ještě několik měsíců a už se na ně bude dát i koukat. 

Pondělí 9

Práce, moc práce. Nesnáším práci. Je hnusná.

Neděle 8

V poledne jsem se vrátil domů a chtěl jsem se věnovat stránkám, ale čekal mě tam vzkaz z firmy, že soft nefunguje a tak jsem místo toho programoval jako cvok. Zato jsem dostal nápad jet další víkend do Malých Karpat. 

Sobota 7

Válím se a chlastám na Vranově. Je to hrozná nuda, to mi čert napískal sem jezdit. Tfujtajxl. Aspoň že tu není moc lidí.

Pátek 6

Odjíždím na Vranov, jen se tak válet a chlastat a tak. 

Čtvrtek 5

Tak jsem byl ve firmě, kde mají děsně tlustý drát do internetu a chystal jsem se tam narvat na server tu nasamplovanou kirgizskou muziku. Jenže jsem ji nechal doma. Tak třeba příště. Večer jsem dal přehradu tam a zpátky, pochopitelně napříč. S jiným plovákem.

Středa 4

Tak jsem tu přehradu přeplaval. Protože jsem opatrný až ostražitý, táhl jsem za sebou na špagátu plovák, který by mě zachránil v případě nějakých potíží, kupříkladu křečí nebo napadení zuřivými labutěmi. Plovák jsem zhotovil z krabice od bílkovin a abych nevypadal jako blázen, tak jsem na něj napsal Bering 2000, čímž jsem hodlal vzbudit dojem, že trénuji na přeplutí Beringovy úžiny. Výsledek byl, že jsem vypadal jako blázen. Ke všemu jsem na konci zjistil, že plovák poznenáhlu nabíral vodu a rozhodně by mě neunesl. Příště vymyslím něco lepšího. 

Úterý 3

Procházím poštu a zjišťuju, jestli má smysl dělat rubriku Ohlasy. Tedy ne že by nic nepřišlo, je toho docela dost, ale jestli má nějaký smysl to dávat na web. Nevím, nevím.

Pondělí 2

Předělal jsem strukturu a grafickou úpravu Howadoořího zápisníku (právě ho čtete). Ještě změním rubriku Howadoor plánuje, ale na víc se asi dnes nezmůžu. Šéf mě pořád otravuje s nějakou prací. Na chatu nikdo není, tedy kromě Japončíka, s kterým je navíc těžká řeč. Večer jsem chtěl jít do posilovny, ale nakonec jsem se na to vykašlal. Zítra je taky den. Ještě jsem z mapy zjistil, že ta přehrada má na šířku slabých 700 metrů, takže přeplavat ji by neměl být sebemenší problém. 

Neděle 1

Z Kirgizstánu jsem si přivezl kazetu místní etnické hudby, je to pekelný nářez. Celé odpoledne jsem to rval do počítače, komprimoval, odšumoval. Teď je to připravené k umístění na stránku se zprávou o expedici, ovšem kdy tu stránku udělám, těžko říct. Protože je toho taky pěkný balík dat, musím promyslet, na který server to umístit. Navíc mám podezření, že freeyellow odmítá soubory MP3.

Červenec 1999

Sobota 31

Hloupá předsevzetí! Na stránky jsem ani nešáhnul, akorát se celý den válel na přehradě. Přemýšlím, jak je asi široká a jestli bych ji přeplaval napříč.

Pátek 30

Tak už jsem zase zpátky a stránky zase konečně na chvíli ožijí. Než mě to zas přestane bavit. Vbrzku tu najdete zprávu o tom, jak jsem nevylezl na Pik Lenina, haldu informací o Kirgizstánu (i když nikomu moc nedoporučuji tam jezdit), tamější hudební produkci (jen pro silné nervy), hejno nových příspěvků do rubriky Rady a návody (spacáky, karimatky, stany, vařiče) a třeba i něco dalšího. Tak se těšte, ostatně nic jiného vám taky nezbývá. Tedy ještě mi můžete psát maily (sprosté), jelikož míním vytvořit rubriku Ohlasy, kde na ně budu neméně sprostě odpovídat.

Čtvrtek 29

Okolo osmé ráno jsem dorazil domů, zjistil, že se mezitím, co jsem byl pryč, nic nestalo, ani v ledničce nic nepřibylo. V poledne už bylo asi 29 stupňů, ale já jsem teď zvyklý (zvláště z Moskvy) na jinačí vedra, tak se mi zdá, že je nějaká kosa. Přesto jsem si byl odpoledne zaplavat v přehradě, celkem to ujde. 

Čtvrtek 1 až středa 28

Jsem stále v Kirgizstánu, popřípadě v Rusku či Bělorusku, taky chvíli v Polsku. Mám se sice bídně, ale určitě líp, než kdybych seděl doma a páchal nějaká webová zvěrstva či ještě něco horšího.

Červen 1999

Neděle 27 až středa 30

Jsem na expedici, chachá! Jelikož o tom chci podat zevrubnou zprávu na zvláštní stránce, tak tady žádné podrobnější informace nehledejte.

Sobota 26

Čau lidi!  
Odjíždím do Pamíru, pokusit se o Pik Lenina. Budu tam až do 29.července, takže do té doby tady nečekejte nic nového. Já vím, poslední dobou tady ani tak nic nebylo, ale to víte, málo času, pořád nějaké chlastání a balit jsem musel a práce jsem měl moc, tak mě nebijte. Až se vrátím, tak to zase rozjedu. Zdravím Alenu, Evu, Učitělnicu a všechny ostatní. 

Úterý 1 až pátek 25

Tak nejdřív je tu ta lenost, které se ne a ne zbavit. No a pak v práci, když zjistili, že jim vážně odjedu, zavalili mě horou práce, kterou je prý nutné dokončit. A pak taky to balení... zkrátka stránky jsou stále mimo provoz, neaktualizované a opuštěné. No co, jestli se vám to nelíbí, zřiďte si vlastní server a uvidíme, jak dlouho to vydržíte dělat.

Květen 1999

Sobota 15 až pondělí 31

Ze Strážovských vrchů jsem se šťastně vrátil. Bylo tam fajn, ale žádné divoké dobrodružství s medvědy, o němž bych tu mohl a chtěl psát, jsem nezažil. Padla tam na mě nějaká lenost až nechuť..., zkrátka zbytek měsíce jsem se na stránky vykašlal, takže tu nic nového nepřibylo.

Pátek 14

Odjíždím ve 12:55 autobusem do Iľavy, vrátím se v neděli.

Čtvrtek 13

Balím na páteční odjezd do Strážovských vrchů.

Středa 12

Moc práce. Stihl jsem udělat akorát nadpis.

Úterý 11

Přišel mi mail:  
message: Howadoore, bez rozlouceni se neodchazi. Japoncik te haji, ze pry si musel na zachod, ale tomu neverim ... ty jsi proste nevychovany (a jeste si na tom zakladas) 
Kapsicka 
Pravda je taková, že na ústavu spadla síť, což se stává dost zhusta, tož jsem šel domů. Ostatně stejně není o čem se s Kapsičkou vybavovat. Věčně jenom sentimentálně vzdychá, co s takovýma lidmama. Včera jsem se zase zmakal a tak žádná reportáž zatím není. Dneska sice jdu zase s Kakofem plavat a pak do posilovny, ale snad večer konečně něco sepíšu.

Pondělí 10

Měl bych psát reportáž o Rychlebských horách, ale vůbec se mi do ničeho nechce. Nejradši bych spal. Možná večer, nebo až zítra.

Neděle 9

Odpoledne už jsem zase doma. Vařím jak zjednaný, neb mám strašný hlad. Večer mě děsně bolí břicho, jelikož jsem se přežral.

Sobota 8

Pochoduji po hřebeni Rychlebských hor.

Pátek 7

Už to pálí!!! Konečně to ty vobludy z Freeyellow spravili. Doufám, že jim to vydrží. Ráno mi kdosi přes formulář poslal nabídku na vlastní doménu a spolupráci na nějakém serveru o cestování. Uvidíme. Nezávislost především, myslím si. Kakof přiběhl, že mu žena rodí, pak z něj vylezlo, že to bude asi až někdy o víkendu. Je vzteklý, protože se chtěl o víkendu celé noci čumět na televizi, což má ve zvyku a teď mu to asi nevyjde. Přemýšlím, co jsem zapomněl sbalit. Včera večer se mi tak strašně nikam nechtělo, že kdybych neměl koupený ten lístek, tak bych se na celé Rychlebské hory vykašlal a bylo by to. Navíc když si pomyslím, že příští víkend se zase budu někam trmácet, a to asi až do pondělka... Tak alespoň z toho něco napíšu, aby si Alena (a možná i pár dalších lidí) měla u oběda co číst. Doufám, Aleno, že se pořád neživíš jenom těmi jogurty, protože jinak ti brzy nezbude než to čtení. Vychrtneš, zeslábneš, umřeš.Pozdravuje tě Blable.  

Musím předělat Zápisník z jedné veliké tabulky na spoustu malých, aby se to zobrazovalo už při nahrávání a ne až všechno najednou. Jak roste velikost, tak se to dost zpomaluje. Nebo předchozí měsíce přesunu na samostatnou stránku, ještě nevím. Možná obojí.

Čtvrtek 6

Setrvalý stav. Zkouším to z firmy různými prohlížeči, pořád to samé. Jestli to nespraví do konce týdne, tak přejdu na jiný server, což bude dost nechutná robota. Dopoledne jsem si koupil na pátek lístek do Jeseníku, odtamtud pojedu do Bílé vody, což jest obec, známá jednak psychiatrickou léčebnou, jednak tím, že je nad Jeseníkem v nejsevernějším cípu Moravy. Odtamtud pak během soboty a neděle odpoledne přejdu Rychlebské hory a v neděli ze sedla Ramzová pojedu vlakem domů. Předpověď je dost otřesná, samý déšť. To zas bude. 

Včera vylezla první Češka na Everest. Měl jsem z toho v autobuse strašný šok, když jsem si ten titulek přečetl v novinách chlápkovi přes rameno. Tak ta ludra Vomáčková to zmákla!!! Můj vesmír se zhroutil. Nikam už nejedu, koupím si pivo a bačkory a budu sedět doma. Naštěstí jsem asi o hodinu později zjistil, že to vůbec nebyla Vomáčková, z určitého pohledu ani Češka a navíc tam lezla s kyslíkem (?). Trochu jsem se uklidnil.

Středa 5

Pořád nic!!! Upload stávkuje, navíc jsem si při pokusech o odstranění chyby smazal předchozí verzi Zápisníku, takže teď mi to nefunguje vůbec. K čertu s tím.

Úterý 4

Tak proč já se vůbec dělám s nějakým vylepšováním stránek, když to tam potom nemůžu dostat? Freeyellow nějak přestává fungovat - po neúspěšném uploadu souborů vypíše jakousi zjevně nesmyslnou hlášku a končí. Posílám jim mail, ale než jsem vůbec zjistil jejich adresu, tak to dost dlouho trvalo.

Pondělí 3

Dneska už snad konečně najdu chvíli času na nějaké podstatnější vylepšení stránek, zřejmě v rubrice Rady a návody.

Neděle 2

Posilovna, plavání. Kakof dává konečně 70 bazénů, ale jen proto, že ho celou dobu zdatně pronásleduju. Na konci je úplně psychicky zničený. Nicméně stále je lepší, krysa, já jen 66.

Sobota 1

Mám návštěvu. Celá sobota je tím pádem v tahu. Nestíhám vůbec nic udělat.

Duben 1999

Pátek 30

Odpoledne tajně trénuju. 60 bazénů. Je to lepší, ale na Kakofa to stále nebude stačit.

Čtvrtek 29

Příšerně jsem se ožral. Myslím, že teď několik týdnů budu úplný abstinent.

Středa 28

Ty formuláře na vzkazy jsou docela dobrá věc! Jeden člověk neznámého původu (asi Vitásek) mi poslal konečně nadávku, ale zatím to nestojí za to, abych dělal rubriku Ohlasy qůli jedné blbé nadávce. Zato s Kapsičkou to přímo mlátí - poslala mi mail plný popisu rozličných exotických sexuálních praktik, které by se mnou ráda provozovala. Je do mě úplný blázen. Asi ještě nepotkala génia, to bude tím. Bohužel nenapsala adresu, abych jí to vymluvil. Přece jen je takové mladé, nezkušené vyžle...

Úterý 27

Mám nápad! Pojedu do Norska! Jak jsem vlastně mohl celá ta léta trčet doma, když je tady skvělé chladné Norsko?! Psala mi Kapsička, že prý mne zbožňuje a že chce mou podepsanou fotku, aby si ji mohla vylepit na zeď. Japončík je zlostný, protože si na ni dělá nároky. Tedy na Kapsičku, ne na tu fotku.

Pondělí 26

Ahoj Aleno! Baštím makovec a sepisuju ty Bukovské vrchy, konečně. Už jsou na webu, tak to všichni čtěte!

Neděle 25

Bazén s Kakofem - on 68, já 56. Bohužel jsem měl potom spoustu jiné práce, tak jsem to tam nemohl moc protahovat, ale v úterý, jestli budou vhodné okolnosti, zůstanu déle a dám stovku. Já tomu tlusťochovi ukážu, už mi leze na nervy jak je pořád lepší než já!

Sobota 24

Šlapu padesátikilometrový pochod, který  pod názvem Bystrcký vandr pořádá místní oddíl pošuků a mentálně indisponovaných. Celkem nic zajímavého se cestou nestalo, jenom na čtyřicátém kilometru mě předehnal párek nějakých podivně pokřivených lidí, kteří se snažili velmi šmatlavě běžet. Vzápětí po nich mne předstihl ostrým krokem pochodující bělovlasý osmdesátiletý pán se síťovkou a dvěma zuby. Protože v tom úseku se scházely všechny trasy, usoudil jsem, že jsou to nějací snaživci z patnáctky, když jsem je ale na poslední kontrole dostihl, šokovali mě tím, že jdou (a střídavě běží) stovku. Vypadali spíš na invalidní důchod, sakra! A ještě si stěžovali, že delší trasa není!!! Já jsem vizáží hotový Apolón, ale stovka by mě zabila. Nejvíc jsem ušel šedesát, ale ke konci jsem se sotva plazil. Tož alespoň mám zase před sebou nějakou výzvu. 

O kilometr dál se rozpoutala průtrž mračen a během pěti minut jsem byl skrznaskrz mokrý. Předtím jsem si liboval, že se mi vůbec nedělají puchýře. Rázem bylo po libování, v mokrých botách mi na chodidlech naskákaly haldy krvavých mozolů a do cíle jsem se dovlekl s bolestivým  výrazem a chůzí fakíra-amatéra. Jako obvykle.

Pátek 23

Skrzevá nové formuláře přišlo několik vzkazů, kupříkladu od Aleny a Terezy. Zatím bohužel žádné nadávky, takže není co vystavovat, ale až nějaké šťavnaté zprávy obdržím, udělám rubriku Ohlasy.

Čtvrtek 22

Kamarádka Sponka mi dělá kázání o mém zavrženíhodném morálním nihilismu. Asi jí budu muset předvést něco velice amorálního, bachacha.

Středa 21

Sehnal jsem nějaké fotky a zeměpisné informace o Bukovských vrších, ale pořád se nemůžu donutit, abych konečně sepsal tirádu o své cestě. Třeba zítra bude víc času. Testuju formuláře a poněkud měním jejich vzhled. Fungují, ale stejně mi nikdo žádné vzkazy neposílá.

Úterý 20

Den nevěštící nic dobrého. Stane se nějaká příšerná katastrofa. Asi dostanu průjem.

Pondělí 19

V práci nemám co dělat, tak si strkám tužky do nosu a pobíhám po chodbách, čímž děsím řádné zaměstnance. Mám chuť stále jen chlastat, výt a močit po chodbách. Nemohu se zbavit neodbytného pocitu, že mne pronásledují malí, ale hluční a velmi nespokojení medvědi. Už jsem prohledal všechny zásuvky u stolu i skříně, ale žádného jsem nenalezl. Má psychiatrička však stále trvá na tom, že jsem zcela normální. Je možné, aby se o mne pokoušela laktační psychóza? Odpověď hledám v alkoholu.

Neděle 18

Posilovna, bazén. Kakof uplaval 60 bazénů. Já jen 45. Vyděsila mne stará tučná velryba s kolíčkem na rypáku. Přišel jsem konečně na to, jak udělat provozuschopný formulář na odesílání vzkazů. Večer už jsem ale neměl čas ho začlenit do stránek, tak snad až zítra. Rozhodl jsem se, že nejnovější přírůstek na webu bude popis cesty do Bukovských vrchů. Večer pojídám zbytek pečené krůty. Přistihl jsem se, jak si kostí maluju v omastku na dně talíře malé medvědy.

Sobota 17

Celý den se nic podstatného nestalo, akorát odpoledne se odněkud vynořil vřeštící medvěd. Jen díky mé bleskurychlé reakci mě nekousl do palce. To mám z přílišného sledování videa. 

Pátek 16

Musel jsem zrušit formulář na ohlasy, jelikož to nefungovalo. Vitásek dodal svou verzi naší eskapády na Vranově. V mém (pravdivém) vylíčení celé historie jsem udělal pár gramatických a stylistických oprav. Včera celý den nejel netforward, díky tomu byly stránky z psynetu nedostupné. Zaregistroval jsem je u služby easy.to/remeber, takže bych měl časem mít ještě lepší adresu i.am/howadoor. Přes problémy s přístupem jsem se ve statistice navrcholu vyšplhal na 124. místo v ročním přehledu. Jen tak dál, Howadoore!

Čtvrtek 15

Jdu chlastat s Vitáskem a Zelínem, který se má brzy ženit. Žádné psaní webu nebude, budu celý večer jenom chlastat, fetovat, blít a blít a blít....

Středa 14

Ráno jsem vše umístil na server i s novou rubrikou Howadoor chytrákem, kterou jsem zprasil včera po půlnoci. Na titulní stránku jsem umístil prázdnou tabulku, kterou odsunu reklamu hostitelského serveru do patřičných mezí, bachacha! A v rubrice "Jak k Howadoorovi" je nově formulář pro odeslání ohlasu, což snad vyvolá smršť nadávek, které tu samozřejmě zveřejním. Už se těším.

Úterý 13

Osamostatnil jsem Technické informace. Konečně je tu povídka o únorové výpravě s Vitáskem na Vranov. Uvažuji o nějakých fotkách z Mera Peaku. Všude mají obrazové galerie, tak co já bych nemohl mít taky? Druhá věc je, jestli by to někoho zajímalo. Jestli to udělám, budu muset být velmi střídmý a nedávat tam toho moc. Jako další textík bude buď něco staršího nebo truchlivá historie o tom, jak jsem strašně zmoknul v Bukovských vrších, případně nudný popis vánoční cesty na kole.

Pondělí 12

V práci bylo pořád co dělat, navíc pořádně nefungoval internet. Zato jsem se dozvěděl, že už jsem i v katalogu seznam.cz. Návštěvnost utěšeně vzrůstá, podla statistiky navrcholu mám už 102 návštěvníků. To jde. Přišel i první ohlas, což potěší, i když je pozitivní. Nadávky snad přijdou časem. Vitásek poslal varování, že jestli ho příliš pomluvím, tak se mi na svých stránkách pomstí. Tož jen s chutí do toho. Napadla mne rubrika Howadoor radí, ale musím to ještě promyslet. Mělo by to být něco o materiálu a o dobrých místech na stanování.

Neděle 11

To už začíná být sterotypní. Bazén, posilovna. Neštěstí dneska bez křečí. Odpoledne se mi nechce už vůbec nic dělat, natož sepisovat stránky. Snad v pondělí v práci.

Sobota 10

Byl jsem v posilovně, potom plavat. Ten Kakof mě tím plaváním nějak nakazil. Ale moc jsem tomu nedal, jelikož jsem dostal děsnou křeč do nohy. Tlustá paní na břehu se tomu chechtala. Díže vzdutá hnusná škodolibá. Pak jsem byl ještě venku trochu běhat a teď jsem úplně tuhý. Pochybuju, že dneska ještě něco napíšu. Chtěl jsem udělat nějakou stránku s někalika fotkama z Himálají, ale nemůžu je najít. Asi nezbude než je znova naskenovat. Zato jsem našel deník z Kavkazu, který bych po mírné redakci mohl na web dát. Když jsem šel na bazén, potkal jsem squadru asi čtyřiceti lidí, jak stojí v parčíku a vyzpěvují nějaké podezřelé songy o lásce Krista či koho. Chvíli jsem čekal, jestli nezapějí můj oblíbený Bič boží, ale když se k ničemu pořád neměli, šel jsem pryč. Nějaká banda pošuků.

Pátek 9

Ráno mě pronásledoval jezevčík od domu až do tramvaje. Bestie jedna mizerná. Poslintal mi kalhoty, teď si lidi budou myslet, že jsem se pochcal. Dopoledne jsem narval na síť nějaké novoty. Je tu konečně dlouho slibované vysvětlení a odkaz na povídačku o tom, jak Vitásek nezmrznul na Vranově. Přibyla jedna skrývačka, jen si zapátrejte! Taky jsem opravil nějaké chyby (Špatné zarovnávání, špatné údaje o kódováním, špatné obsahy stránek), ale je jich pořád ještě dost. Když jsem s tím začínal, představoval jsem si to o něco jednodušeji.

Čtvrtek 8

Stahuju z internetu jako šílený, až se proxy hroutí a je po internetu na celém ústavu. Hahaha, to se mi líbí. Vitáska pobavila skrývačka na titulní straně, tak to asi vrazím i někam jinam. Ovšem zjišťuji, že jemu se titulní strana nezobrazuje správně, takže jsem to už spravil. Nový server serveří, to je jiné kafe. Už žádné české servery!

Středa 7

Nový server konečně pořádně pálí, ne jako ten blbý mujweb.cz. Uvidím, jak dlouho mu to vydrží. Bohužel teď mám málo času a tak nemám žádné nové věci, ale přes víkend zas něco sepíšu. Bude to asi o Vitáskovi a jeho hrdinském stanování na Vranově a taky možná o vánoční jízdě na kole. Nebo taky o úplně něčem jiném.

Úterý 6

Zaregistroval jsem stránky na jiném serveru, nová adresa je http://www.freeyellow.com/members7/howadoor. Posílám tip na své krásné stránky do Kudykam a Kam dnes. Uvidíme, co z toho vyleze.

Pondělí 5

Zase posilovna, programování, jabka pro prasata. Ty velikonoce mě zničí.

Neděle 4

Trénuju jak magor. Plavání s Karlem, posilovna. Na Ponávce bylo bezvadně prázdno.

Sobota 3

Celý den jezdím na kole. Nakonec toho bylo asi 120 km, což není nijak moc, ale večer jsem úplně groggy.

Pátek 2

Konečně víkend! Na mujweb.cz nemůžu nic dostat. Píšu jim tam výhružné majly, ale zatím nic nepřišlo. Večer dodělávám mírně změněnou titulní stránku.

Čtvrtek 1

Peťule na chatu tvrdí, že sem koukala. Patrně je to zatím jediný člověk. Proč jsou asi tyhle stránky tak nesmírně populární? Přidal jsem nějaké informace o Mera Peaku. Z cesty na kole v sobotu a neděli s Vitáskem nebude nic, tak se alespoň projedu v sobotu sám. Katy vymyslela opravdu báječnou story, aby se vymluvila. Server mujweb.cz je stále polámaný a freeweb.cz pořád neodpovídá. Je to k vzteku. Počitadlo na navrcholu.cz taky nějak blbne. Do slovenského naj.sk mě odmítli zaregistrovat, prý je to jen pro Slováky. Fašisti. Kašlu na to, abych tu ještě něco tento týden přidával. Přes víkend něco staršího vyhrabu a napíšu něco pomluv o Viáskovi a v úterý to sem vrazím.

Březen 1999

Středa 31

Opravil jsem některé grafické i gramatické chyby ve stránkách. Beztak jich tam ale dost zbylo. Zjistil jsem, že mi včera Aldar čuměl asi půl hodiny na stránky. Zajímalo by mě, co tam tak zajímavého viděl. Osamostatnil jsem Howadooří zápisník, ale stejně pořád nevím, jestli ho nemám zrušit. Server mujweb.cz celý den prakticky nefunguje, ale z freeweb.cz mi ještě neposlali registraci. Jakmile to udělají, přesunu stránky tam.

Úterý 30

Dávám na web reportáž z cesty do Strážovských vrchů. Na chatu stále nikdo známý není, asi všem shořely počítače nebo co. Stránka dosáhla ve statistice na vrcholu 59 přístupů. Po chodbě pobíhá kočkodan, později se ukazuje, že to Kakof má zas svůj den. Odpoledne kupuji muškátový ořech. Zdá se, že se bude brzy hodit. Večer jsem šel zase na žáby, ale asi bylo ještě moc světlo, tak jsem tentokrát nenasbíral ani jednu.

Pondělí 29

Prší, je hnusně a mám hnusnou náladu. Na mé stránky se nikdo nedívá. Zapomněl jsem doma mapu. Web nefunguje. Pošta žádná nepřišla. Nemůžu se nikam dovolat. Na chatu nikdo známý není, tedy až na Darkvisiona. Rozšiřuji stránky o starší textík z jeskyní. Večer jdu sbírat žáby. Našli jsme jich něco přes dvacet, některé pěkně tlusté.

Neděle 28

Ráno zapomínám, že už je letní čas a ujíždí mi autobus. Vracím se notně opilý ze Strážovských vrchů. Doma nacházím prasklou stupačku a vytopený byt, pročež odcházím do hospody a chlastám ještě víc. Po návratu je stupačka pořád prasklá a byt stále vytopený, ale už mi to tak nevadí.

Sobota 27

Stopuju medvědy ve Strážovských vrších, unikám šťastně vzteklým husám a neméně zuřivým vidiečanům. Mám se perfektně, až na to, že mi stále ujíždějí autobusy.

Pátek 26

Zapomínám doma lžíci. Před dvanáctou prchám z práce, poté, co vymýšlím bizarní výmluvu. V Beluši okamžitě po startu bloudím.

Čtvrtek 25

Trávím celý den chatováním a úpravami stránek, které registruji na všechny možné i nemožné vyhledávácí služby. Večer chaoticky balím.

Středa 24

Odpoledne jdu s kamarádkou k budhistickým vegetariánům na pozdní oběd. Je to prima, ale musím rychle utíkat do posilovny, abych to všechno stihl, protože v sedm jdeme s Kakofem plavat.

Úterý 23

Ráno jsem málem zašlápl ježka. Byl pod postelí. Později vyšlo najevo, že kamarádka Blable chová ježky. Je úchylná, už k ní chodit nebudu.

Pondělí 22

Makám v posilovně jako blázen, po večeři vymýšlím tyhle odporné stránky. To mi čert napískal, abych se zabýval takovouhle volovinou. Spát jdu až po třetí hodině ráno. 

Nějaký vzkaz pro Howadoora? Chcete-li odpověď, napište zpáteční adresu.