* http://howadoor.wz.cz/index.html
Seznam všech kapitol Zápisníku
Můžete mě najít na ICQ. Možná. RSS kanál Howadoora na cestách

Prosinec 2000

Neděle 31 

Na Silvestra přijeli známí, a byli pak pěkně znechucení, jelikož jsem nudný patron a pěkně jsem je otrávil. Ale já je varoval. Přivezli guláš a ten jsem jim navíc sežral. Asi už nikdy nepřijedou.

Sobota 30 

Konec roku, dobrá příležitost k bilancování. Tedy já myslím, že je to příležitost stejně dobrá nebo špatná jako každý jiný den a že celkem vzato je celé bilancování úplně k ničemu, ale stejně nemám, o čem bych dneska psal, tak proč ne bilancovat. Bilancy bilancy… To je citoslovce bilancování. Zajímavé je, že Word ke slovu "bilancovat" nezná žádné synonymum. A já taky ne. 

Pokud si dobře vzpomínám, tak jsem byl ve Vizovických vrších, Jeseníkách, Žďárských vrších, přešel jsem Orlické hory. V červnu jsem objel na kole za deset dnů Slovensko, 1200 km to bylo a byl to nejhezčí podnik celého roku. Dynamická, každý den někde jinde, pořád v akci. Krása. Mám z toho namluvené tři kazety a tak o tom třeba něco napíšu - a třeba taky ne. Pak jsem byl s Karlem v Západních Tatrách a v srpnu na tři týdny na Islandu. To taky bylo docela fajn, i když mé očekávání to tak docela nesplnilo. Pak jsem byl ve Slovenském krasu, protože se mi tam hrozně líbilo když jsem tamtudy projížděl na kole a pak v Javorníkách. Možná jsem na něco zapomněl, ale na tom nesejde. Po třech letech jsem nebyl nad 4000 metry, dokonce ani nad tři jsem se nedostal. Tak snad příští rok. Když tak nad tím přemýšlím, tak toho zase tak moc nebylo a možná bych měl tyhle stránky z Howadoor na cestách přejmenovat na Howadoor se válí, protože takového zdechláka jako jsem já aby člověk pohledal.

Pátek 29 

Přišly sestry a líčily hromady různých historek, ale já je všechny zapomněl. Pak se opily a chechtaly se nepříčetně, což se mi na nich líbí, že jsou takové bezprostřední. Táta si pořád měřil tlak, protože si koupil tlakoměr. Všichni si měřili tlak. Mám 125/75 nebo tak nějak.

Čtvrtek 28 

Udělal jsem si výlet na Lysou horu (1325). Větrovka se osvědčila, ale já moc ne. Normálně to chodím za hodinu čtyřicet a to se ani moc nesnažím, tentokrát mi to trvalo dvě hodiny pět minut. Jsem lazar. Ubožák. Nepotřebná mršina.

Středa 27 

Snažím se našim na počítači zprovoznit funkci "hibernizace na disk". Nic nezabírá.

Úterý 26 

Hm, nuda.

Pondělí 25 

Koukal jsem na internet, kde všude jsou odkazy na Howadoora. Pár lidí je má na svých stránkách a rozhovoru s Malajcem si povšiml slovenský server Walker a šoupnul odkaz přímo na titulní stránku. Malajec bude rád, že je slavný. A nějaký dobytek mi ukradl Porkupínu, umazal z ní odkazy na mé stránky a podpis a dal k sobě. Ale co, vždyť je to fuk. Radši bych měl zase něco napsat.

Neděle 24 

Dostal jsem (kromě jiného) ponožky značky "Horal", určené, jak se na nich píše, speciálně pro vysokohorskou turistiku. To jsem tedy zvědavý. A ještě jsem dostal větrovku. Teď už jsem tak strašně vybavený, že nutně musím co nejdřív někam vyrazit. Jenže nevím kam a nic mě neláká. Samozřejmě, nějaké malé plány na dvou- nebo třídenní akce tady jsou, ale pořád mě nenapadá žádný zásadní podnik na příští rok. Možná bych mohl to své nádherné vybavení všechno prodat a koupit si papuče a novou televizi.

Sobota 23 

Jedu k rodičům domů na svátky. Copak asi dostanu?

Pátek 22 

Našel jsem od televize záruční list, kde se praví, že záruka je čtyřletá, a protože jsem ji koupil před necelými třemi roky, tak jsem zajásal. Předčasně. V obchodě mi sdělili, že čtyřletá záruka trvá jen jeden rok, že další tři roky to není záruka, nýbrž bezplatný servis, ovšem bezplatný servis neznamená, že by člověk nic neplatil, právě naopak. Zajímavé. Nicméně televizi si odvezli. Mám se prý zeptat za čtrnáct dnů.

Čtvrtek 21 

Pokazila se televize. Nevím, jestli za to můžou vzbouřenci nebo Hodač, ale až já na to přijdu, tak z nich nadělám sekanou. 

Navíc jsem se stavoval ve firmě a zjistil, že mí slídiví kolegové ani přes důkladný výplach palice lihem nezpomněli adresu mých stránek, všichni si je čtou, jako by neměli nic lepšího na práci a stupidně se přitom řehtají. Fakt mě štvou. Na Balina musím ukout nějakou hroznou pomstu.

Středa 20 

Firma pořádala předvánoční večírek. Tentokrát jsem tam šel s pevným předsevzetím neopít se tak strašně jako obvykle, protože minule jsem poblul Drahošovi auto a tím se znemožnil. Předsevzetí jsem dodržel a kromě něco málo blbých řečí neztropil jsem žádnou nepřístojnost. Ne tak hovado Balin, který se ožral jak slíva a pak vykecal, hnusný bonzák obézní, adresu mých stránek. To mě rozlítilo. Doufám, že to ostatní zalili chlastem natolik, že si na to ráno už nevzpomenou. Oproti Balinovi musím vyzvednout Ondru, který přišel s geniálním nápadem vyložit šéfovi kancelář geotextilií a poté tam napouštět z hydrantu vodu, až se prolomí strom a všechno se to propadne do kanceláří Aholdu, kde to ty prašivé aholďáky kompletně pozabíjí. Chechtal jsem se té představě tak strašně, až jsem se celý poslintal a sekretářka Dáša se znechuceně odvrátila. Je měkká.

Úterý 19 

Jirka Pařík líčil, jak ho lanařili do olympijského mužstva ve vzpírání. Nejspíš si včera pěkně nakapal do strojku.

Pondělí 18 

To jsem si zas naběh'! Nepředloženě jsem dnes šel do práce, aniž bych k tomu měl nějaký závažný důvod a jako první programátor jsem potkal šéfa. Ještě jsem se, nic zlého netuše, hloupě zeptal: "Tak jak bylo v Belgii?" To jsem tomu dal! Šéf mě strašlivě dořval, protože v Belgii nic nefungovalo, děsně se tam ztrapnil a dostal hrozně vynadáno. A teď se to všechno svezlo po mně jak po hromosvodu, protože jsem byl první na ráně. Domů jsem se odplížil tiše, nenápadně a především co nejrychleji.

Neděle 17 

Pěkně to vedu, na spaní si dám prášek a před posilovnou zase efedrin, abych se probudil. To je ono, jenom by to chtělo ještě nějaké další zobání.

Sobota 16 

Vykládal Pepa v hospodě, jak po něm žena chtěla, aby v novém bytě, který zakoupil, natřel před stěhováním okna. On se k tomu pořád neměl, až se jednoho dne dožrala a prohlásila, že si je natře sama. "Tak jo", prohlásil vyrovnaně Pepek a šel do starého bytu sledovat televizi. Po časem Iva, jeho žena, přišla a vítězoslavně se šklebila, jak ta okna natřela a tím mu ukázala, jaký je neschopný. 

Ráno zase šli něco dělat do nového bytu a Pepa se podivil: "A tys je nechala zavřené?" "Nechala, proč bych nenechala!", opáčila Iva. "No proč, proč… Zkus si je otevřít!" "Pche!", prohlásila sebevědomě Iva, ale za chvíli jí ztuhl úsměv na rtech, protože ať za kliku rvala sebevíc, tak okna, která se samozřejmě barvou slepila, otevřít nedokázala. Až když zabrali oba společně, okna otevřeli, ale servali z nich gumové těsnění. 

"Vidíš, nemehlo, cos udělal," prohlásila Iva, "nejen, že neumíš natřít okna, ale když je natřu já, tak z nich aspoň musíš urvat těsnění. Jsi budižkničemu." 

"Tak takovou mám já ženu", povzdychl si Pepa a nalil si do hlavy další pivo. Ale já ho nepolitoval, vždycky jsem mu radil, aby se neženil, tak teď to má. 

Pátek 15 

Koupil jsem si knížku, jmenuje se "XML: Kompletní průvodce". Před časem. Pořád dokola to čtu až mám z toho dojem, že musím všechno kolem zxmlovat. Tak si dejte bacha, abych vás nezxmloval jako první.

Čtvrtek 14 

Jako dobrovolník k rozhovoru se mi nabídlo jisté individuum zvané Petr Liebl, že prý se chce skrzevá rozhovor proslavit a sbalit tak nějaké baby. Tak to jsem vskutku žádostiv. Tomu evidentně kape na karbid.

Středa 13 

Firma před kratší dobou přijala další sekretářku, které se říká Eržika, tedy když u toho není. Jinak se jmenuje Erika. Mám ji rád, protože se mě bojí, což mě těší a tvářím se na ni ještě víc jako vrah. A dneska jsem ji v tom ještě více utvrdil. Nesl jsem si do práce ke svačině deset rohlíků a Eržika, asi aby se mi pomocí nenucené konverzace trochu zalíbila, prohlásila: "Tolik rohlíků? To všechno spapáš?" Zařval jsem na to strašlivě: "Nespapám! Všechno to SEŽERU!!!" Hrklo v ní jak v pendlovkách a bojí se mě ještě víc, Eržika jedna.

Úterý 12 

Všechno se povedlo zprovoznit včas, takže šéf může zítra hrdě odjet do Belgie.

Pondělí 11 

Jsem ve firmě raději o den dřív, abych měl nějakou časovou rezervu pro případ, že by mi něco nefungovalo. Ještě, že jsem sem šel, protože mi to nefunguje vůbec. Zdá se to být naprosto nepochopitelné, protože doma všechno chodí. Až po několika hodinách přicházím na to čím to je - vlastně spíše na to, jak to odstranit, než že bych tušil čím to bylo.

Neděle 10 

Práce a hnusná nálada.

Sobota 9 

Jedu zase zpátky do Brna. Jednak je doma pochmurná nálada, druhak mám hrozně moc práce. Šéf odjíždí ve středu do Belgie předvádět výsledky naší práce a vše musí být v úterý hotovo, sesazeno dohromady a funkční.

Pátek 8 

Pohřeb. Sešli se samozřejmě všichni známí a příbuzní. Sestra vykládala, jak ještě v pátek u babičky byla a že byla ve výjimečně dobré náladě, žertovala, byla nesmírně vtipná a tak. Pak sobotu a neděli skoro celou prospala - a v pondělí odpoledne umřela. Ve spánku.

Čtvrtek 7 

Jedu domů na pohřeb.

Středa 6 

Vůbec nemám náladu něco psát.

Úterý 5 

Jsem smutný a vzpomínám na babičku. Ležela sice už asi třetí týden v nemocnici, ale doktoři nám pořád tvrdili, že to není nic vážného. Ještě o víkendu jsem Vitáskovi tvrdil, že o ni strach nemám, že ta se dožije stovky. Sakra. Chtěl jsem ji k vánocům vytisknout Howadoora na cestách, aby si konečně něco přečetla o tom, kde jsem byl, vždycky se o to zajímala, ale já jí o tom nikdy moc nevyprávěl. To budou smutné vánoce, vlastně první vánoce bez babičky.

Pondělí 4 

Hm, nic mě netěší. Opravil jsem nějaké chyby a opomenutí na stránkách a sepsal krátkou a nudnou zprávu z přechodu Javorníků. Právě teď je půl deváté, já jsem nalitý kafem a naládovaný efedrinem a měl bych vyrazit do posilovny, ale chce se mi tak moc spát, že to nechám až na ráno. Tohle už znám, k ničemu bych tam stejně nebyl, jenom bych se tam motal a pospával ve stoje. Napadlo mne, že bych mohl stránky obohatit o návštěvní knihu, kam by lidi mohli psát nadávky a to by je pobavilo. Hned jak půjdu do firmy, tak se do toho pustím. Též budu muset zaregistrovat stránku s rozhovorem s Malajcem Martinem Králíčkem na všechny možné i nemožné vyhledávače, ježto se dotyčný chce co nejvíc proslavit a já jsem mu to slíbil.  

Možná jste si všimli, že vám při prohlížení Howadoora na cestách vyskakuje takové otravné okénko s nějakou debilní reklamou. Server Crosswinds tuhle novou vymyšlenost omlouvá tím, že potřebuje zcela nutně peníze na provoz a jinak než touhle malou reklamou je nevydělá. Prý je to jenom dočasné. Já osobně si myslím, že je to pěkně podlý trik - nejdřív provozují nějakou dobu server bez reklamy, což přitáhne velkou spoustu zájemců (včetně mne) a po nějaké době, až se naivních uživatelů nachytá dostatek, tak tam tu reklamu bezostyšně vrazí. Nicméně zatím nebudu stránky stěhovat, už proto, že v tomto okamžiku nevím kam. Pokud vás to okénko irituje opravdu moc, tak mi napište a já se po něčem podívám, ale jinak to zatím nechám tak. Stejně tak kdybyste mi mohli poradit nějaký freewebový server bez reklam mimo doménu .cz (a nebylo to www.miesto.sk), byl bych vám vděčný.  

Asi budu v televízi! Včera se někdo z ČT koukal na mé stránky, takže předpokládám, že mi brzy přijde dopis, ve kterém budou televizáci žádat, abych pro ně napsal scénář, aby mohli něco z mých příběhů zfilmovat, případně mě alespoň požádají o radu, jak si mají v budoucnu ve své práci počínat. Jenomže já jim řeknu, ať si trhnou nohou, jelikož už má sestřenice v televizi pracuje a jedna černá ovce v rodině stačí. 

22:15 Volal táta, že odpoledne umřela babička.

Neděle 3 

Vrátil jsem z Javorníků, kde jsme byli s Vitáskem. Tentokrát to kupodivu nevzdal jako obvykle a nakonec se dokonce statečně rozhodl přespat ve stanu, ačkoli se mu nabízelo relativně levné ubytování na turistické chatě. A to i když venku mrzlo (trochu)! Čest jeho památce.

Sobota 2 

Osobně si myslím, že veškeré cestování je úplně k ničemu, že je to činnost hloupá a škodlivá, kterou se jenom neuváženě zabíjí čas bez jakéhokoli smyslu. Udělal bych nějaký web proti cestování, ale dělání webů je činnost úplně stejně na nic. Celý internet je naprosto bezcenný a nepřináší nic dobrého. Programátoři jsou zločinci všichni do jednoho. Počítače jsou ďáblův vynález a měly by se zakázat. Stejně tak posilovny a sport vůbec.

Pátek 1 

Mám divnou náladu… hm… takovou vážně divnou. Ještě si musím sbalit věci, zítra ráno konečně jedu do Javorníků. Všechno je tak nesmyslné… je to divné.  

Psal mi jeden člověk, že prý mu polovina stránek nefunguje, ale ode mne se to jeví všechno v pořádku. I Malajec tvrdí, že z rozhovoru s ním se natáhne sotva třetina. Ale co mám dělat, když tady to funguje? Jestli máte taky nějaké potíže s natahováním stránek, tak napište, třeba se to podaří vyřešit.  

Ty ženské jsou zvláštní, třeba taková Blable žárlí na holku, která je už skoro padesát let mrtvá, jenom proto, že jsem si její fotku připíchl na nástěnku. Pak nemám mít divnou náladu.  

Někdy je to docela těžké mít dobrou náladu, když nikdo nikdy nechápe o čem to mluvíte.

 


 


Nějaký vzkaz pro Howadoora? Chcete-li odpověď, napište zpáteční adresu.

http://www.bravenet.com/