* http://howadoor.wz.cz/index.html
Seznam všech kapitol Zápisníku
Můžete mě najít na ICQ. Možná. RSS kanál Howadoora na cestách

Říjen 2000

Úterý 31 

Budu muset tu cestu do Javorníků asi odložit, mám tu množství práce a ke všemu je hlášené na víkend strašné počasí.

Pondělí 30 

Už jsem zase zpátky v Brně, brrrr. V poště spousta vzteklých mailů, že prý nic nefunguje, zákazníci zuří a já se někde flákám.

Neděle 29 

Ha! Tak jsem v těch Říčkách přece jen hospodu objevil! Jmenuje se Devětsil a je od křižovatky na druhou stranu, tedy doleva. Po asi půlkilometrovém stoupání je to po levé straně. V létě to ještě rekonstruovali, ale teď už fungují a je tam docela dobře.

Sobota 28 

Jsem v Orlických horách, v obci zvané Říčky. Byl jsem tady už několikrát, naposledy počátkem července. Tehdy tu měli otevřený obchod s hospodou, kterému se neoficiálně říká U Ťapina, přinejmenším já mu tak říkám. K názvu přišel skrzevá psa Ťapina, který se tu v červenci motal a pochtíval řízek, který jsem pojídal. Též jsem tu pil pivo, jedno za druhým. Aj, dobře bylo. Jenže už je po sezóně a obchod s hospodou U Ťapina má otevřeno jen pár hodin denně a to jenom jako obchod a hospoda nefunguje. Nejspíš žádná, motal jsem se po vesnici dobře dvě hodiny a žádnou jsem nenašel. Na honosných hotelech se sice vyskytovaly mračna cedulí "Stále otevřeno" a "Teplá jídla po celý den", ale je to pustý blábol, jelikož když jsem tam lezl, tak na mě akorát vyběhla obrovská doga a musil jsem se spasit útěkem.  

Až budete někdy v Říčkách v létě, tak si k Ťapinovi zajděte, když přijedete od Rokytnice dolní cestou (tudy jezdí i autobus), tak je to na hlavní křižovatce doprava, pak je asi po deseti metrech můstek přes řeku a pak už to hned je. Po pravé straně, vedou tam takové schůdky nahoru. V létě je tam před vchodem stolek, kde můžete spatřit i jakéhosi místního Asiata, patrně Vietnamce, jak do sebe leje pivo.

Pátek 27 

Pořád to blbé programování, už mi to leze na mozek. Šel jsem si koupit alespoň nějakou knížku, abych přišel na jiné myšlenky. Nakonec jsem si jednu koupil, jmenuje se Kompletní průvodce XML.

Čtvrtek 26 

Je odporné počasí a v noci se mi zdálo jak už brzo umřu.

Středa 25 

Kafe s Fernetem je pěkně hnusné pití.

Úterý 24 

Jeden šťouravý čtenář mi vyčetl, že ne každý zná Brno natolik, aby věděl, že v Černovicích je cvokhaus, což je pravda a moje chyba. Pro ty, kteří díky své neznalosti brněnských čtvrtí (mimochodem, o nic jste nepřišli) nepochopili pointu zápisu z minulého dne, tedy vysvětluji, že jsem v závěru vyjádřil obavu o Jirkovo duševní zdraví. A udělal jsem dobře, jelikož jsem dnes od něj dostal mail s nějakou hroznou přílohou, která nešla rozbalit, pročež se děsím, co v ní asi je.

Pondělí 23 

Dnes jsem v práci potkal Jirku Paříka, kterému se říká Destruktor, protože jak někde přijde, tak se okamžitě všechno pokazí a zničí. Přišel s dobrou náladou a dobrodružným nápadem, že nakoupí za dvacet tisíc asi sto levných procesorů a sestrojí tak strašlivě výkonný počítač, který se pak stane jeho chloubou a dalším krokem v jeho závratné kariéře vynálezce. Evidentně mu šouplo. Myšlenku jsem mu pochválil a Jirka se rozjařil. Brzo budou mít v Černovicích nový přírůstek.

Neděle 22 

Dal jsem se do plánování trasy okolo Maďarska. Vzal jsem mapu a jal se vypisovat jednotlivé úseky, abych to včas posčítal a nezjistil jako letos až druhý den po startu, že je to všechno o třetinu delší než jsem myslel. Jenže se ukázalo, že ta mapa je tak blbá, že se z ní ty vzdálenosti nedají rozumně odečíst. Musím si opatřit jinou.

Sobota 21 

Už bych konečně měl zase někam vyrazit, začínám mít zase chmurnou náladu. Mohl bych příští týden třeba přejít Javorníky, na to se chystám už dlouho a bude dobré tam jet co nejdřív, než tam napadnou haldy sněhu, do kterého budu zapadat po krk. Jel bych hned, ale do pondělka musím dokončit práci.

Pátek 20 

Přehrál jsem Blabli děj své hry O veselém krtečkovi. Chvíli na mě hleděla a pak řekla, že bych se měl léčit a že už si to myslela dávno. Dobře jsem to vymyslel.

Čtvrtek 19 

Napadla mne myšlenka na hru pro děti. Hru pro divadlo, ne na písek. Jmenovalo by se to O veselém krtečkovi a ty děti by se z toho asi dlouho vzpamatovávaly. Až budu mít čas a chuť, tak to sepíšu a dám na web - třeba se časem najde nějaký spolek šílených ochotníků.

Středa 18 

Vůbec se mi nechce pracovat na stránkách. Dopisuju Zápisník, ale už se nemám k tomu ho nahrát na web. Ke všemu už mám hotový rozhovor s Malajcem, jenom ho poopravit a zalomit do něj obrázky, ale jsem hrozně zdechlý a taky práce mám až nad hlavu - ve firmě si vyzpomněli, že by prý měli zaměstnanci vyvíjet taky nějakou činnost a ne jenom stahovat těžké gigabajty z internetu. Nevím, kdo jim to namluvil, takovou blbost.

Úterý 17 

Mám strašnou chuť se opít, ale nikdo nechce jít do putyky. Místo chlastání tak musím dřepovat v posilovně. Přineslo to výsledek - v obou kolenou se mi udělaly takové hezké krevní výrony, že je mám pěkně fialové. Tak to má být, to je alespoň trénink.

Pondělí 16 

Krysa Balin vyhrožuje, že v práci prozradí adresu mých stránek a chechtá se při představě, co bude dělat šéf, až si přečte o veselých ikonách. Ale ono to Balina přejde, když se nedíval, tak jsem mu trochu zavrtal do zdrojáků, teď bude mít chvíli jiné starosti. Udavač.

Neděle 15 

Jedu od rodičů zase zpátky do Brna. Vlak je strašlivě natřískaný, ale já sedím jako pán - koupil jsem si první třídu. Asi ze mne ještě bude buržoazista.

Sobota 14 

Konečně mě přešla ta rýma. Je pěkné počasí, a tak pouštím odpoledne draka.

Pátek 13 

Pohřeb. Sjeli se příbuzní z dalekého okolí, některé jsem neviděl od dětství.

Čtvrtek 12 

Jedu domů na pohřeb. Nemám náladu něco sepisovat.

Středa 11 

Babička umřela.

Úterý 10 

Sviňa čas. Máma volala, že babička dostala mozkovou mrtvici a je to s ní moc špatné.

Pondělí 9 

Tak to prase, co mi poslalo ten šestimegový soubor jsem byl já sám. Zjistil jsem to na firmě po více než hodině zápolení s POP3 serverem. Původně jsem ho poslal jako pomstu Vitáskovi, který mi předtím poslal megovou kravinu, i když věděl, že si to stahuju po telefonu. Jenomže ta krysa Vitásek to nějak zařídil, že se mi to vrátilo celé zpátky jako nedoručitelné. Nebýt pořád napůl nemocný, tak ho silně přiškrtím.

Neděle 8 

Už čtvrtý den jsem nešel do posilovny, jak já si to zodpovím? Úplně cítím, jak chřadnu. A horečku mám furt, i když kloktám kdejakým sajrajtem a jím vitamínů co můžu.

Sobota 7 

Pořád mě bolí v krku, sedím doma a nic mě nebaví. Knížky už jsem všechny přečetl, z programování mě bolí hlava a navíc mi ani e-mail nefunguje. Nějaké prase mi poslalo šestimegový soubor, který mi poštu úplně zablokoval. V pondělí to musím prošťouchnout z firmy.

Pátek 6 

Čirou náhodou jsem si pustil zprávy na Nově. Když jsem se během třiceti sekund dozvěděl, že Kyjov leží u Šumperka a Albuquerque v Mexiku, tak jsem to zas vypnul. Tak informovaný zase být nemusím.

Čtvrtek 5 

Měl jsem jet na víkend domů k rodičům, jenomže mě v noci chytla horečka a děsné bolení v krku a rýma. Zůstal jsem radši doma.

Středa 4 

Přijela mi máma, pročež ji celý den vodím po rozličných zajímavostech.

Úterý 3 

Ondra je opravdový Demolition Man. Zapojil CD mechaniku tak dokonalým způsobem, že CD, co se do ní strčilo, odmítala sveřepě vydat a točila s ním tak strašnou rychlostí, že to vypadalo, že se rozlétne na kusy. Ondra prohlásil, že on, velký technik, si s takovou lapálií ví snadno rady. Na mechanice je prý taková ďourka, do ní se strčí kancelářská sponka nebo jiný kus drátu a cédéčko zase vyleze na svět. Tak tam ten drát narval, ozval se příšerný zvuk, jako když na cirkulárce sklo řeže a bylo to. CD sice po chvíli vydoloval, ale jestli ta mechanika ještě někdy bude fungovat, o tom pochybuji.

Pondělí 2 

Brzo ráno jsem přijel a tak se celý den jen tak rozvaluji a občas vyspávám.

Neděle 1 

Nikdy více Štítnik, ale jinak se mám bohovsky. I ty jeskyně jsou snesitelné. Škoda, že večer musím zpátky, ale stejně se kazí počasí. Vitásek je pěkně pitomý, že nejel. Dobře mu tak.

 


 


Nějaký vzkaz pro Howadoora? Chcete-li odpověď, napište zpáteční adresu.

http://www.bravenet.com/