* http://howadoor.wz.cz/index.html
Seznam všech kapitol Zápisníku
Můžete mě najít na ICQ. Možná. RSS kanál Howadoora na cestách

Únor 2001

Čtvrtek 29 

Celý den sedím na firmě a pracuji, až se z kávovaru kouří.

Zatracené blbé skleničky! Všimli jste si, jak všude mají jenom malé skleničky? Pitomé malé nádobky, co by si v nich člověk nanejvýš rozdělával lepidlo, ale rozhodně se z nich nenapil. Debilní miniaturní pidi-mrti náprstky jak z domečku pro panenky. Vůbec nechápu, proč se tyhle nesmysly vyrábí a hlavně, proč si je lidi kupují? Co s tím chtějí dělat? Pazgřivé umulousané sviňky, nanejvýš to má dvě deci a kolikrát ani ne. Jak se z toho dá napít? Copak někomu na žízeň stačí vypít dvě deci? A jestli jo, proč vůbec pije, když evidentně ani žízeň nemá? Nevím jak vy, ale když mám žízeň trochu, potřebuji půllitr vody a když hodně, tak litr. Jenže o pořádný půllitr nezavadíte. V obchodě ještě ano, ale v domácnostech? A větší sklenici si ani nekoupíte! To mám pořád běhat k vodovodu? Nebo chlastat z květináče? Přijdete k někomu domů, on se vás zeptá, jestli se chcete napít a pak vám přinese zapšklé malinkaté cosi a ještě se tváří velkoryse! Nebo ve firmě, to je to samé. A hrnečky! Snad ani deci nemají a lidi vám v nich dají kafe a ani se nezačervenají! Proč vám místo toho rovnou nedají čtvereček pijáku, který namočili v instantním kafi? Tyhle zdrobněliny mi pijou krev. Pak nemá být člověk permanentně zuřivý, když je dehydrovaný jak dromedár. Nebo pivo - lidi pili pivo z půllitrů už v minulém století a průměrný chlap měl tehdy možná metr pětapadesát! Nebo tak nějak, přesně nevím, ale rozhodně byl o dost menší. Jenže já mám o nějakých třicet centimetrů víc a pořád mám pít z půllitru? A co třeba Macek, což je můj kamarád, má dva metry a sto deset kilo? Ha? Copak všichni výrobci, obchodníci nebo kdo za to může jsou zakrslíci? Já říkám, že je to lumpárna.

Poslal jsem text o výstupu na Lysou Horu do Neviditelného Psa a opovážlivý Ondřej Neff mi odpověděl, že prý je moc dlouhý. Nejhorší na tom je, že má úplnou pravdu. Profík špatná. Opravdu jsem tam měl spoustu strašlivých stylistických chyb, hlavně neustálé nadbytečné používání ukazovacích zájmen a slov jako "asi", "takový" a "nějaký". Všechno jsem vyházel. Výrazného zkrácení jsem nedosáhl, ale je to přece jen lepší. Budu muset probrat i ostatní věci.

Středa 28 

Kakof překvapivě potvrdil, že v sobotu se koná třetí ročník Kakofovy padesátky, což jest již tradiční zimní pochod kolem Brna. Jmenuje se Kakofova padesátka, ale padesát kilometrů to nikdy nemělo. Původně jsme chodívali asi čtyřicet pět, možná čtyřicet sedm, kolik to bude tentokrát se ještě uvidí. Minulý týden tvrdil i Vitásek, že by šel, ale teď mlčí jak zařezaný, na poštu neodpovídá, což nejspíš znamená, že se snaží vymyslet nějakou výmluvu, proč se nemůže zúčastnit. Jsem zvědavý, kdo bude tentokrát nemocný - jestli on, jeho žena řečená Ohava nebo oba. Nesmím zapomenout vzít si s sebou foťák, mohla by z toho být zajímavá reportáž, jak je Karel po třiceti kilometrech úplně groggy a plazí se závějemi k nejbližší zastávce autobusu.

Vyvolávači filmů si pospíšili, už mám fotky z Velké Fatry a několik (z konce filmu) z Novohradských hor. Nevím, jestli mi na to zbude čas, ale v pátek se je pokusím naskenovat. Několik z nich vcelku ujde.

Úterý 27 

V došlé poště jsem našel odkaz na stránky o zimním přechodu Roháčů, který jejich autor uskutečnil letos od 10. února, zrovna když jsem byl na Velké Fatře. Ty stránky jsou docela pěkné, je tam i dost fotek, až má člověk chuť tam jet. Též přišla síla jiných mailů, jenže já mám spoustu práce s programováním a tak odpovím až postupně.

Dal jsem vyvolat film, příští týden s trochou štěstí budou nějaké fotky z Velké Fatry a něco málo z Novohradských hor, ale tuším, že za moc to stát nebude.

Pondělí 26 

Už jsem zase zpátky doma. Vcelku mě ty Novohradské hory nijak moc nenadchly, ony jsou to spíše takové oblé kopečky. Převýšení nejvýš 300 metrů. Jak se ukázalo, i když jsou v televizi hrozivé zprávy o sněhové kalamitě, tak kolem Českých Budějovic není sníh skoro žádný a ani v okolí Nových hradů ho moc není. Nahoře bylo asi půl metru sněhu, v podhůří zhruba pět centimetrů. První noc mrzlo docela slušně, bylo skoro mínus patnáct, druhou se oteplilo na mínus deset. Dalo mi docela práci se ve všem oblečení, co jsem měl, narvat do spacáku, ale pak už bylo dobře. První noc jsem strávil kousek od Nových Hradů, v místě zvaném Veveří, kde má být podle mapy rekreační oblast a rybník, který tam ale nebyl. Našel jsem už za tmy na kraji lesa suché místo bez sněhu, uvařil polívku a klobásu a šel spát. Další den jsem přes Pohorskou Ves dorazil do Pohoří na Šumavě, kde ale vcelku nic nebylo a navíc vypukla velká chumelenice, takže jsem se zase stáhl zpátky a odjel autobusem do Trhových Svinů, kde jsem kousek za městem u rybníka přespal a velmi brzo ráno odjel domů. Náhodou všechny spoje na sebe navazovaly, takže před polednem už jsem byl zpátky. Jestli tam ještě někdy pojedu, tak ne v zimě a na kole. A ještě něco - příšerně mě rozzuřilo, jak byly všude cedule "Restaurace 3 km - otevřeno celoročně" a "Teplá jídla po celý den" a jiná lákadla, ale když se tam člověk doplahočil, tak tam bylo všechno zabedněné a dveře zarýglované. Jdou to prašiví parchanti a zasloužili by polenem přes hřbet. Kromě Nových Hradů bylo zavřeno všechno úplně všude, nikde žádný bufet, hospoda, nic. Jenže v Nových Hradech jsem zase neměl čas někam zajít. A v Trhových Svinech v jedné hospodě nevařili a v druhé se na mě dívali jak na nejhoršího otrapu (jmenuje se to Staročeská restaurace, ten pajzl). Ještě že jsem si vzal vařič.

Neděle 25 

Potuluju se po Novohradských horách.

Sobota 24 

Jsem na atariádě v Českých Budějovicích a večer jedu do Nových hradů.

Pátek 23 

Zas musím ráno vstát


Ve fabrice zařezávat


V Burgasu shánět drát


Do letadel ho dávat

Když jsem tuto píseň dnes náhodou zaslechl v rádiu, tak jsem si jednak řekl, že už to kafe od Dáši skutečně nesmím pít, protože má ještě horší účinky, než jsem původně myslel a druhak, že jsem úplný žabař, protože tak úžasný text by mě asi nikdy nenapadl. Teď balím batoh a mám v něm pořád podezřele moc místa. Půl dne strašně sněžilo a zítra má taky sněžit a pozítří ještě víc sněžit, takže mě asi v noci zasněží a bude to. Ráno si budu moct vyzkoušet, jaké to je, když na člověka spadne lavina. Neprozřetelně jsem zakoupil mapu Krkonoš a navíc zjistil, že z Brna do Harrachova jede hned několik znamenitých přímých autobusů, a tak teď přemýšlím, kdy by byl na Krkonoše vhodný termín a koho bych asi tak zlanařil, aby jel se mnou. Sakra, tak to vždycky skončí, když si koupím nějakou pitomou mapu. A to už delší dobu přemýšlím o tom, že si najdu jiného koníčka, že celé cestování je jen ničemné ježdění sem a tam a úplně pro kočku.

Abych ten batoh aspoň něčím naplnil, přibalil jsem si foukací harmoniku a můžu si v noci vyhrávat, až mi bude zima.

Byl jsem se podívat ve městě na kola, protože je nejvyšší čas nějaké zakoupit, abych ho mohl před Maďarskem náležitě vyzkoušet, jenomže tam mají až příliš velký výběr a já tomu vůbec nerozumím a jsem z toho úplně paf a mám sto chutí ani nic nekupovat.

Čtvrtek 22 

Do firmy jdu až zítra, dnes jsem jenom opravil nějaké překlepy a nedodělky na starších stránkách. Do plánů jsem přidal fotku výstupové trasy na Mont Blanc. Včera byla děsná vichřice, večer jsem neprozřetelně otevřel okno a pak jsem to půl hodiny uklízel a ještě jsem byl rád, že se mi to okno vůbec povedlo zase zavřít. Zjistil jsem, jak to udělat, aby se po najetí kurzorem na link objevilo takové malé informační okénko s popisem, kam se tudy dostanete. Časem to zkusím přidat alespoň na titulní stránku.

Středa 21 

Úplně zkolabovala má adresa na Psynetu, takže nefunguje ani howadoor@psynet.net, ani www.psynet.net/howadoor. Založil jsem tedy novou, howadoor@seznam.cz a www.biosys.net/howadoor. Bohužel to znamená změnit všechny odkazy na stránkách a také ve všemožných vyhledávačích. Ty na stránkách jsem změnil dnes, ale víc nestačím, jelikož mám spoustu práce. Na vyhledávačích to snad stihnu zítra.

Úterý 20 

*Včera jsem na web přihodil zprávu o zenové cestě po Slovenském krasu, kterou jsem podnikl loni koncem září. Protože je to poměrně dlouhý (na webové poměry) textík, tak jsem to chtěl alespoň zpestřit nějakými obrázky, pročež jsem neváhal a nakradl na webu haldy fotek z jeskyní a z hradů a kdoví čeho. Mohl bych z toho udělat klidně samostatnou vlastivědnou stránku, taková kvanta jsem toho našel. Nakonec jsem se na vlastivědu vykašlal a nacpal jsem tam místo toho obrázky vzteklých lišek. Když už se to přiboudle jmenuje Na posedu, tak proč tam nedat pro zmatení nepřítele ještě pár lišek? Jedna liška, požírající odpadky, mi zbyla, tak ji přidám sem.

Pondělí 19 

Seičó Macumoto: Mimo podezření - skvělá knížka povídek, těžko uvěřit, že to vydal Ivo Železný. Určitě si to někde půjčte nebo kupte. Zaujala mě zvláště ta poslední, o vraždícím horském vůdci. Nechcete se se mnou třeba někam vypravit? Mělo by se to vyzkoušet! Od chvíle, kdy jsem si to přečetl, mám intenzivní chuť páchat zlo.

Nějaké dobytče psalo v MF Dnes, že je třeba postavit co nejvíc dálnic, protože cesta k blahobytu se dá podniknout jen za volantem auta, řítícího se stotřicetikilometrovou rychlostí. Vitásek jásá nad sčítáním lidu a Pepův životní cíl je instalovat si doma Dolby Surround. Jen ten Karel je vcelku snesitelný, čte si Dostojevského a přemýšlí, jakou si má koupit rakev, ale Karel sám to nevytrhne. Jsem zhnusen lidstvem, zakoupil jsem proto litr vína a jdu provozovat zenovou meditaci.

Neděle 18 
*

Batoh Patagonia

Karel mi konečně zapůjčil svůj lahvově zelený batoh Tatran 80, abych si ho mohl doma prohlédnout a vyzkoušet lépe, než to jde v obchodě. Zjistil jsem následující:

* ucho, za které se batoh zvedá, je umístěno POD těžištěm, takže celý batoh se okamžitě překlopí a prakticky není možné nabalený batoh takto zvednout. Opravdu nevím, který debil to navrhoval.

* vrchlík batohu nejde nasadit, pokud je batoh zcela naplněný - je na něm méně látky než v horní části batohu, jeho obvod je menší a ještě je stažený jakousi gumou. Skutečně skvělá věc.. To to nikdy nikdo nezkoušel? 

* popruhy, kterými se dá batoh stáhnout, aby měl plošší profil, vedou přes postranní kapsy, takže když je utáhnu, nelze ty kapsy otevřít a tudíž ani rozumně použít. Je to vidět i na fotografii o kousek níž. Kdo tohle navrhoval?

Když k tomu připočtu dle mého názoru zbytečně komplikovaný nosný systém, s příliš mnoha zranitelnými body a příliš velkou váhu samotného batohu, je to pro mne jasné - Tatran 80 od TrekSportu určitě nekoupím.

Jenže co tedy koupím? TrekSport vyrábí ještě batoh Patagonia, který je lehčí, má jednodušší nosný systém  a možná tyto vady nemá. Zkusím si ho prohlédnout v obchodě a uvidí se. Nemá sice postranní kapsy, ale stejně jsem došel k tomu, že bude lepší, když je zakoupím zvlášť a budu je brát jenom když je budu skutečně potřebovat. Kromě toho jsem si objednal katalog firmy Alpinus a taky je tu GemmaSport, třeba si nakonec nějaký batoh vyberu.

Sobota 17 

Na stránky o cestě se žďárákem po Malé Fatře jsem přidal pár naskenovaných fotek. Jsou hnusné, ale zato vcelku malé.

Blbý Zápisník. Píšu sem samé nesmysly. Měl bych ho zrušit. Stejně to píšu jenom kvůli Aleně z Rychnova, aby měla co číst při pojídání jogurtů, které do sebe láduje místo pořádného oběda. Kdyby se aspoň ozvala a napsala, co sem mám furt psát. Takhle to brzo skončí tak, že tu budu psát nadmíru intelektuální žvásty o tom, jak mi v pokoji páchnou ponožky, které jsem tam nechal vyschnout na radiátoru, nebo nějaké podobné nesmysly. Přihodil jsem pár fotek ze sčítání labutí, ale je to snad ještě horší než předtím. Je to opravdový hnus. Šerednost sama. Radši půjdu napsat nějakou zprávu z cest.

Ozval se Pepa. Skvoš přežil, ale nelíbilo se mu to:

Moc mě ten squash nenadchl. To už mi přijde lepší badminton. Člověk si víc zahraje, ne že jen líce sem tam a tluče do něj míček odražený od stěny. Prostě mi to skutečně přišlo jako takový snobistický sport. Lidi tam seděli, kecali o tom, jak dělají skvělou reklamní kampaň pro Volvo a jak pojedou do Švédska, aby nasáli tu správnou atmosféru a tak. Kdyby vzali dvě rakety, opeřený míč a mlátili to před barákem, tak by se nemohli pořádně chlubit. Ale zato by si víc zahráli.

Pepa

Pátek 16 

Zase jeden šťoural nespokojená!!

12. února jsem napsal "dopsal jeden shnilý ouřada, že prý jede v březnu do Nízkých Tater, tak jestli nechci jet s ním". Tento deprivovaný maniak se nyní ozval a na jeho žádost uvádím na pravou míru, že není pravdou, že by žadonil o to, abych s ním jel do Nízkých Tater, nýbrž je pravdou, že se o tom, že jede do Nízkých Tater, pouze zmínil, a to, že tak činí v průhledném záměru, aby mě přiměl jet s ním, jsem si domyslel sám a nebylo to v jeho dopisu explicitně obsaženo. Kromě toho je pravdou, že v předchozím mailu podlézavě škemral, abych jej vzal na Fatru.

A dost. Už mě to štve. Tohle je Zápisník, není to protokol z policie ani zápis z laboratoře. A lidi, jako je ten otřesný úředník, který má drzosti dost na to, aby si ještě dělal své praštěné úřednické stránky, by si měli uvědomit, že tím, že se zařadili mezi ouřady, se vydělili ze společnosti slušných lidí a ztratili veškerá občanská a jakákoliv jiná práva a že když o nich někdo kupříkladu napíše, že mají tři nohy a na hlavě jim panáčkuje vypasená krysa, tak mají být leda rádi, že si jich, chátry, vůbec někdo všimne a ne ještě otravovat s žádostmi o upřesnění. Jsem opravdu znechucen chováním těchto podlidí, těchto zdeúřednických kreatur, olezlých přisluhovačů režimu a státních kolaborantů. Howgh.

A co howgh, žádné howgh, ještě klidně napíšu, že na těch stránkách ukazuje svůj totální nevkus a opilecký smysl pro estetiku, zvláště ohavná je textura v pozadí. A takové něco si stěžuje, že nejsem přesný…

Čtvrtek 15 

Byl jsem ve firmě. Ondra stále sestavuje počítače a Athlony, pořád ty samé. Zjistilo se totiž, že se zasekávají - vždy po několika minutách až hodině provozu, případně kdy se jim zrovna zachce. Ondra celý den nedával, flashoval BIOSy, nahrával ovladače a zkoušel i různá zaříkávání. K večeru už tvrdil, že to funguje.

Od Pepy došel zoufalý mail, ve kterém se nebožák loučí se světem a kamarády. Jeho žena totiž nakonec prosadila svou a tak jdou v devět večer hrát skvoš. Pepa se toho strašně bojí, jelikož je mu každá sportovní aktivita cizí a navíc mu Vitásek v hospodě líčil, jaký je skvoš strašně namáhavý a nebezpečný sport, při kterém se každý hned zmrzačí a zohaví.

Na batohový dotaz do konference došlo několik odpovědí, z nichž jedna mě náležitě zviklala:

Ahoj,
mam taky tatran z cordury (akorat zakladni objem 70l) uz nekolik let. Prijde mi jako zbytecne velky a tezky batoh. To mas 80l. +10 nastavba +asi 14l kapsy. Je hruza se s tim tahat. Vazi to uz ke 3 kilum. Mam jeste 55 l. batoh co
vazi kilo a jezdim radsi vsude s nim. Pokud vsak nemuzes zredukovat vybaveni tak je docela fajn.

Mej se, Pepa

A co já teď? Už jsem byl skoro přesvědčený, že Tatrana koupím, ale teď nevím. Zvážil jsem totiž svůj starý batoh a má 1500 gramů a Tatran má podle údajů výrobce 2450, tedy opravdu o kilo víc. A to je docela dost. Prohledal jsem weby výrobců batohů a všechny osmdesátilitrové batohy váží okolo dvou kil, s tím se asi nedá nic dělat. A menší batoh nechci, malého batohu jsem si už užil až dost. K malému batohu abyste měli ještě velký hydraulický lis.

Zatím jsem se rozhodl, že si půjčím Karlův Tatran a narvu do něj všechny věci, které s sebou vozívám. Když se ukáže jako přehnaně velký, pak bych asi uvažoval o batohu Patagonia, který má taky 80 litrů, taky nástavec, ale jednodušší nosný systém a nemá postranní kapsy, proto je též o půl kila lehčí. A když prostoru dost nebude, tak se uvidí.

Kromě toho jsem zjistil, že nejlevnější a nejlepší je pro mě zajet si pro batoh přímo do podnikové prodejny v Břeclavi, kde ho jednak zaručeně mají a druhak je tam o skoro čtyři stovky levnější než v brněnském obchodě.

Večer jsem se stavoval u Karla, aby mi půjčil batoh, ale jeho žena mě nevrle vyhodila, že má Karel práci a mám přijít jindy. Chudák zotročený ubožák.

Ještě poznamenávám, že ten Pepa z toho mailu je nějaký neznámý Pepa a není to ten Pepa, jak spolu chodíme na pivo, ostatně ten pivní Pepa o batozích vcelku nic neví, protože sedí pořád doma.

Středa 14 
*

Batoh Tatran

Ten Zápisník je takový nudný a fádní… chtělo by to přinejmenším nějaké obrázky. Musím někde dofotit film a vrazit sem alespoň těch pár fotek z Velké Fatry. Zítra budu na firmě, tak zkusím naskenovat obrázky z nějaké starší akce.

Ohledně batohu jsem poslal dotaz do konference a několika známým, tak třeba poradí. Vlastně… co to blábolím, vždyť já tu zatím o batohu nic nepsal. Je to takto: můj starý batoh má úplně prodřené dno a nevypadá to, že by to byl někdo ochotný spravit. Proto chci zakoupit batoh nový. Karel si před časem koupil Tatrana 80 od slovenského TrekSportu a zdá se, že je s tím spokojený, takže přemýšlím o tom samém. Má to 80 litrů, nástavec dalších patnáct a dvě kapsy po sedmi. Vyrábí se ve dvou provedeních, z tkaniny Trekor (záruka rok) a z Cordury (tři roky). Já chci samozřejmě Corduru, potíž je v tom, že v obchodě, ve kterém jsem se včera stavoval, mají jen provedení z Trekoru. Je lacinější, tak ho asi objednávají přednostně. To zase tak nevadí, klidně si pro batoh dojedu do Blavy, ale stejně pořád váhám, jestli je to správná volba. A tak píšu dotazy. Karel mi slíbil, že si jeho bágl můžu půjčit a narvat do něj na zkoušku věci, abych věděl, jestli je dost velký. To podniknu asi zítra. Zatím jsem sem zkušebně vlomil alespoň obrázek pomocí FrontPage, abych to otestoval.

Díval jsem se na web Montany, se kterou jsem byl před třemi lety v Nepálu, jaké nabízejí zájezdy, že bych třeba případně zas někam tím směrem vyrazil. Dost mě to zklamalo, šíleně podražili (cca 70 tisíc!) a nenabízejí v podstatě vůbec nic nového. Z Montany asi nebude nic, pročež je načase vymyslet akci vlastní a sehnat případně někoho do party. Teď mám spoustu práce s programováním, ale o víkendu na to udeřím. Rozešlu hejna mailů, pověsím na web nějaký inzerát a třeba se někdo chytí.

Konečně mi přišel PIN ke kartě a tak ho zase můžu vesele zapomenout. Stálo mě to stovku.

Úterý 13 

Zájemci o Mont Blanc, které sehnal Honza Dvořák, zatím všeobecně mlčí, jenom jedna holka se pobouřeně ozvala, když jsem rozeslal taktní mail, ve které jsem všechny varoval, že se o nikoho nebudu starat a kdo si myslí, že mu ponesu batoh a budu o něj pečovat, tak že si to myslí blbě. Explicitně jsem tam uvedl, že to varování je tam zvláště kvůli té holce. Tak se naštvala, což je dobře, protože já o žádné dámičky na horách nestojím. Každé ráno si to bude dělat pedikúru, namaže se to nějakým odporným dezodorantem a hlavně bude mít furt řeči. To už znám. Plete si to expedici se seznamkou a když je ve výpravě holka, tak chlapi zapomínají, že jsou tam kvůli lezení a nechovají se normálně. Leda potíže jsou s babama, fuj.

Jen tak letmo jsem vyzkoušel MS FrontPage 2000 a nevypadá to vůbec špatně. Mám k tomu jistou nedůvěru, neboť snad všichni, co dělají webové stránky, na to strašně nadávají.

S Pepkem, Vitáskem a Karlem jsem byl večer v hospodě. Hrozně jsem se vytahoval, jak sám samotinký sežeru vepřové koleno a pak jsem byl tím kolenem hanebně poražen a dojedl to Karel. To je tím, jak furt nic nejím, pak se mi smrskne žaludek a blamuju se. Pepa, Vitásek a Pepova žena Iva jdou hrát ve čtvrtek squash. Pepa má z toho panickou hrůzu, neboť Ivča prý chodí po bytě, neustále se rozcvičuje a skřípe přitom zuby: "Já ti dám do těla, to uvidíš!". Proto Josef tvrdí, že squash je hnusný snobský sport a nemůže jej hrát z ideových důvodů.

Vitásek se po nějaké době ožral tak strašlivě, že se s námi ostatními pohádal o sčítání lidu, kterého se debilně zastával. Vykřikoval na celou hospodu, že on se sčítat nechá a rád, že sčítání je třeba, aby stát byl informovaný, aby se o něj, o Vitáska mohl starat, že stát se o něj krásně stará, že mu dává všechno zadarmo, lékařskou péči a vůbec všechno, že stát je náš dobrodinec a bez něj bychom byli nahraní. A že kdo sčítání sabotuje (my ostatní) je hnusný rozvraceč a měl by se vystěhovat do Patagonie, že tam by viděl, jak hrozné je žít ve státě který se o občana nestará a nesčítá jej při sebemenší příležitosti. Tak tak strašně se ožral Vitásek. My ostatní jsme se mu sardonicky uchechtávali a domlouvali se, že jednak sčítání budeme sabotovat co nejúčinněji a druhak při nejbližší příležitosti spácháme revoluci, stát rozvrátíme, zavedeme anarchii a Vitáska ztrestáme.

Pondělí 12 

Vyhodil jsem dvě dealerky tak otřesným způsobem, že si to budou dlouho pamatovat. Oddělil jsem loňský Zápisník. Došel mail od Honzy Dvořáka, který měl svého času zájem o cestu na Island (pak ho to přešlo), že prý sehnal asi sedm potenciálních zájemců o výstup na Mont Blanc. Tak se uvidí, co z toho pojde. A ještě dopsal jeden shnilý ouřada, že prý jede v březnu do Nízkých Tater, tak jestli nechci jet s ním. Jenomže já celý den programuju a jsem poněkud unavený.

Neděle 11 

Je krásně, modrá obloha a fotím jako magor. V poledne jsme v Ružomerku, sedíme v hospodě a radujeme se, jak nám to pěkně vyšlo. Pozdě večer už jsem zpátky doma.

Sobota 10 

Přes Ploskou a Rakytov docházíme večer na salašku v Nižnou sedle. Počasí je trochu horší než včera, víc sněhu a zataženo. Ale je to fajn.

Pátek 9 

O čtvrt na šest ráno jsem v Banské Bystrici. Hlavní část výpravy přijíždí s půlhodinovým zpožděním z Ostravy v sedm hodin. Je nás osm a ze Starých Hor šplháme pod sjezdovkou na Krížnou a odtamtud po hřebeni Velké Fatry na chatu pod Borišovom. Je vcelku hezky a nahoře není ani moc sněhu, na jižních svazích skoro nic. Na chatě pijeme pivo a čekáme marně na kapustnicovou polievku.

Čtvrtek 8 

Ve 23:55 odjíždím autobusem do Banské Bystrice.

Středa 7 

Už je mi vcelku dobře a tak balím batoh.

Úterý 6 

Horečku už mám menší, ale bliju pořád docela hezky.

Pondělí 5 

Byl jsem si koupit lístek na čtvrtek do Banské Bystrice. Ženská u pokladny po mě chtěla jméno a příjmení, vůbec nechápu na co. Ale nakonec tam napsala ještě ráda dva křížky. Zas nějaká hovadina. Za chvíli budou chtít občanku, když si budu chtít koupit rohlík. Kromě toho mám horečku skoro čtyřicet a je mi děsně zle.

Neděle 4 

Měl bych už konečně odstřihnout ze Zápisníku minulý rok, už to zase začíná být příliš dlouhé. Ale nějak se mi nechce a je spousta jiné práce.

Sobota 3 

Přišly fotky z Malé Fatry, ale nestojí to za moc, jenom jedna je jakžtakž slušná. Byla tam hrozná mlha.

Pátek 2 

Přišel mail ze Slovenska, je to pozvání k zimnímu výstupu na Gerlach. Nějaká parta tří lidí tam chce lézt a ptají se, jestli bych se třeba nepřidal. Jasně, že přidal! Předběžně jsme se domluvili na 1. dubna.

Čtvrtek 1 

Samé programování. Já nevím, kde se tam ty chyby furt berou. Jednu opravím a deset nových se objeví.

 


 


Nějaký vzkaz pro Howadoora? Chcete-li odpověď, napište zpáteční adresu.

http://www.bravenet.com/