* http://howadoor.wz.cz/index.html
Seznam všech kapitol Zápisníku
Můžete mě najít na ICQ. Možná. RSS kanál Howadoora na cestách

Duben 2003

Zbytek dubnaPauza

Na zbytek měsíce si beru dovolenou. Žádný Zápisník, žádný web, žádné psaní.

Neděle 6Kakof píše

*Tupane,

tak jsem se zas jednou po letech podíval na tvůj web. Je to pořád stejně suché, ale na tebe dobré, analfabete. Vidím, že jsi si kupoval ADSL na stahování porna, ty pako, řekni mi, co na tom vidíš? Vždyť je to všecko stejné, neinvenční, nudné, kopírují to jedni od druhých. Já už se na to léta nemůžu dívat, úplně mne to zhnusuje, kam až ten druhdy avantgardní pornoprůmysl klesl. Od začátku devadesátých let se produkují jenom samé komerční sračky a i amatérská produkce je zatížena nevynalézavostí, kopírováním, vrší klišé na klišé. Pamatuješ, jak jsme na koleji koukali na klasiku z počátku sedmdesátých let? Třeba Taboo Series nebo The Incest Family. Tenkrát nám to přišlo úsměvně naivní, takové laciné, až banální zápletky, ale v porovnání s dnešním brakem jsou to pravé perly. To už se dneska netočí, a žádný tvůj Island of Hot Girls (tak se totiž jmenuje to s chlapama v neoprénu, nevzdělanče) to nevytrhne, vždyť je to jako vždycky - nanejvýš nějaký pseudonápad v expozici a pak už nic. Scénáristickou ubohost překonává jen neschopnost režiséra a olšové ruce kameramana, který má navíc skleněné oko. Nemluvě už o práci střihače, pokud to nějaký střihač vůbec měl v ruce. A ty dřeva, co v tom hrají, to by člověk zaplakal, na to musí pořádat nějaké konkursy "Hledáme nejtopornější herečky". Vážně nevím, jak tě sledování takového odpadu může bavit. Takže toho porna hned teď necháš a stáhneš mi přes to tvé ADSL něco rozumného. Především Křižník Potěmkin, potom Nosferatu. Ten z roku 1922, debile, ne abys přišel s filmem téhož jména o osmdesát let mladším! Kdybys sehnal Příjezd vlaku, taky bych bral.

Karel (zvaný Kakof)

Sobota 5Sestřiny obrazy

Psát se mi nic nechce, a tak dnes bude jen výstava sestřina obrazu. Obraz je skoro celý zelený, temperový a je vymalován na papundeklu za krabice od margarínu, kterou sestřička ukradla v obchodě. Jak je vidět, umění je pro ni skutečnou vášní a neštítí se pro něj ani zločinu.

Sestřin obraz z margarínu

Máte to prý všichni chválit, jinak se hrozně rozvzteklí a nikdy už vám žádný další obraz neukáže.

Pátek 4Pandora vílou

V březnu na konci brněnské přehrady

Pokud máte rádi překvapení a máte po ruce zhruba tříleté dítě, stačí ponechat jej chvíli samo v pokoji. Hrej si, tu máš kohouta, řeknete a na čtvrt hodiny odejdete. Překvapení je zaručeno, až se budete vracet, můžete klidně už na chodbě, aniž byste ještě do pokoje byť jen nahlédli, bez obav křičet "Co to děláš, ty lumpe?! To se nesmí! Co jsi to zas provedl!", jistě to bude zcela oprávněné. Malé děti jsou strašidelně vynalézavé, zvlášť co se různých způsobů destrukce týče.

"Kde je Pandora?", ptám se Blable nervózně, když neslyším skoro dvacet minut žádný řev.

"Ani nevím, asi si v pokoji hezky hraje, že je tak potichu."

"Potichu? Hraje?!", podívali jsme se na sebe, "A jéje!"

S pokřikem "Pandoro, okamžitě toho nech" utíkáme do pokoje, ale už je pozdě. Pandora stojí u stolu a není moc k poznání. Celou hlavu má obalenou útržky papíru.

"Co to je?!", vřeští Blable, "Co to zas provedla? Drž mě nebo ji roztrhnu! Podívej na to, všechno polepené, všude kusy novin! Proč jsi to udělala?!"

Pandora má celou hlavu pomazanou lepidlem, arabskou gumou, kterou našla v šuplíku, samozřejmě taky ruce, tričko, stůl je též pomazaný, koberec jakbysmet. Do lepidla jsou naplácány kousky papíru, nejvíc jich má na hlavě, vypadá trochu jako odkvetlá pampeliška. Bulící pampeliška.

"Uááá, když já jsem víla, já si hraju na vílu, to jsou vílí ozdoby!"

"Já ti dám vílu na zadek, že si týden nesedneš, už ať jsi ve vaně, uličníku!"

Čtvrtek 3Vagina vremeni

Krmelec, za Maršovem, únor 2003Chocha jímá melancholie. V Chochovinách píše o svém pohnutém dětství, vzpomíná všech lidí, se kterými se kdy setkal, všechna děvčata, která kdy otěhotněl, všech svých příbuzných, otců, matek a sester. Jenom na konci chybí "…a zakopejte mne pod břízu, nechť její koruna šumí do tmavé noci věčného spánku", to by se tam náramně hodilo.

Egiho, toho bere jiná věc. Egi se rozhodl stát se intelektuálem.

"Cooo, Egi?", divíte se, "Takový, řekněme to kulantně, manuálně zručný člověk? Egi, který nikdy v rozhovoru s prodavačkou nepoužívá slova "májá", "pravé jsoucno" nebo "omnipotentní", člověk, jenž nikdy nenapsal ve větě středník, osoba, která při čtení oblíbené revue Trnky-Brnky pohybuje rty?!"

A vidíte, už je to tak. Vrhl se do intelektuálního života rovnou po hlavě, without any kind of hesitation.

"A co zas tohle má být, protivná anglická fráze, takový hnusný konjunkturalismus! Ukažme si na něj prstem, na nechuťu!"

Žádné strachy, nejde o snahu blýsknout se lámanou angličtinou, tímto obratem si připomeneme dnešní narozeniny největšího žijícího herce, politika, nejslavnějšího atleta všech dob, rakouského intelektuála a amerického selfmademana, pana Arnolda Schwarzeneggera. Mám totiž na zdi plakát, kde onen úžasný kulturista předvádí své dokonalé tělo a k tomu píše, že vždycky porazil všechny své soupeře without any kind of hesitation, což znamená něco jako že se s tím moc nesral. Připijme si zdraví Terminátora!

Avšak nyní zpět k Egiho cestě za zmoudřením, kvůli němuž se bez skrupulí vydal shlédnout poučný film. Film se jmenoval Hlava 22, což je pro intelektuálské filmy charakteristické, ony se vždy jmenují buď Hlava, Ucho, Nos nebo Oko. Filmy obyčejné, pro nás ostatní, se také jmenují po tělesných orgánech, avšak ležících o kus níže. Ve filmech intelektuálských chodí herci navíc oblečení, no, vážně, věřili byste tomu? Ano, já vím, i v těch našich se najde někdy oblečený herec, třeba teď jsem zrovna jeden takový film viděl. Odehrával se na tichomořském atolu, na kterém žilo asi deset osamělých žen. Oblečení mnoho neměly, proto jim byla zima a tak se navzájem zahřívaly, jak to jen šlo. Až jednoho dne z moře vylezlo několik žabích mužů, a ti byli navlečeni v neoprénu od hlavy až k patě. Nezvyklé, osobně to považuji za jakýsi režisérský výstřelek, samoúčelnou snahu o originalitu. Zřejmě i autorům filmu to záhy došlo, nechali mužské herce gumové obleky odložit a děj filmu se dále odvíjel v obvyklých intencích.

Uvažoval jsem, co znamená to číslo v názvu Egiho filmu "Hlava 22". Ze zkušenosti vím, že obvykle jde o rozměry, ale uvažte sami, obvod hlavy 22 centimetrů?! To by snad musel být nějaký kojenec a na to pozor, takové filmy zákon zakazuje a policie přísně trestá! Ledaže by to bylo v palcích, 22 palců je skoro 56 centimetrů. Změřil jsem si hlavu a výsledek 58 cm jasně ukazuje, že mám pravdu, jde o intelektuálský film, zabývající se hlavou s obvodem 22 palců.

Odhodlaný Egi film shlédl od začátku až do konce, a to neměl dělat. Vzal si toho intelektuálství pro začátek moc najednou, trochu mu z toho přeskočilo, stal se z něj obratem ruky ekofeministický aktivista a nyní na svých stránkách organizuje lidi, kteří budou spolu s ním příští týden demonstrovat za práva iráckých žen. A to je právě důvod, proč o věci tak obšírně referuji, pro výstrahu, co se vám může stát, když vkročíte nepřipraveni na šikmou plochu intelektuálství, zatímco když zůstanete u stahování neintelektuálských filmů z internetu jako já, přihodí se vám nejvýš, že přijde Pepek a bude si je chtít vypálit na cédéčko.

Středa 2Den s ADSL
Stromy

"Nechoď pryč, já si to ADSL nevymyslela, vážně ne, to nebyl apríl, tak věř mi!", kvílí ráno Blable, když vidí, že si dávám do batůžku blok, barvy a štetce a chystám se ven. Jenže já jí nevěřím, to znám, tyhle její boudy, nevěřím nikomu, ničemu, natož Blabli a ADSL.

"Tak si tam zavolej! Nemůžeš jít pryč, přijde montér, ty nikde, bude vzteklý a znásilní mě!"

"Nikam volat nebudu, už mám těch tvých vtípků plné zuby."

"Tak tam zavolám já", dí Blable a chápe se telefonu. Jenže přístroj je hluchý, ani v něm necvakne. To je zvláštní, že by přece jen nelhala? Dělají možná něco s linkou… přepojují nebo co… chvíli počkat můžu.

Nečekám ani čtvrt hodiny a už vyzvánějí montéři. Jeden je mladý a vysoký a druhý starší a tlustý. Egi mě předem nabádal, abych je nemlátil hned u vchodu, nevítal slovy "Táhněte do hajzlu vy zasraní zjebanci", že jsou to v podstatě milí lidé. Trvdil. Tak jo, zkusím to.

"Tak jsme tu na to ADSL", halasí nadšeně ten mladší, "jsme zkušení montéři z firmy Telecom a hned vše vyvrtáme, propojíme, zapojíme, ničeho se nebojíme!"

"A telefon odpojíme", pravím skepticky a ukazuji mrtvý aparát.

"Ach, to nic", jásá chlápek, "to je přesně tak, jak to má být. Kdesi v dálavách, v temných sklepeních, leží tajemný stroj, který se jmenuje ústředna a do tohoto stroje pekelného vedou od každého telefonu dráty a ty dráty se teď musí nesmírně pečlivě a delikátně přepojit z dírky pro normální linku do dírky pro lepší zákazníky, jako jste vy, slovutný pane, co mají tu odvahu a pořídí si ADSL. Krátkou, docela nepatrnou dobu aparát nefunguje, ale záhy se vše spraví a už k vám potečou drátem nejen hlasy vašich milých příbuzných, ale i data, kilobajty, megabajty a když budete mít trpělivost, i celý gigabajt k vám přileze!"

Zatímco mladší montér pomateně skřehotal, starší popadl vrtačku, navrtal do zdi několik ohromných děr, na ně připevnil jakési škatulky, vše obalil smotkem kabelů a konec jednoho znich strčil do počítače. Ne do mého, do vlastního, do notebooku, který si s sebou přinesli.

"Nyní pohleďte, vše nádherně běhá, stránky se načítají, nahé internetové baby po obrazovce poskakují a to za necelou půlhodinku práce, tak mi to tu podepište."

Podepsal jsem a montéři vypadli. Uff. Teď ještě aby to fungovalo na mém počítači. Nejdříve je třeba nainstalovat drivery. Co já se už těch driverů do počítače narval a pořád mu to není dost. Stále by chtěl další a další. On je snad požírá nebo co.

Drivery jsou na cédéčku, co poslali z firmy Ipex. Cédéčko se vrazí do mechaniky, zavrčí to, spustí se instalační program, zhroutí se a napíše, že médium je poškozené. To nám to hezky začíná. Ale nevadí, to byla jen první nmožnost. Jsou tu přece ještě drivery na cédéčku, které mi tu nechali telekominíci. Kdyby ani ty  nezabraly, dají se stáhnout z webu. A kdyby ani to nefungovalo, dám tam místo nich jiné, drivery jako drivery, pořád lepší nějaké než žádné. Počítače se nesmí rozmazlovat.

Na cédéčku z Telecomu drivery jsou, nahrát se dají, ale fungují dosti zvláštně. Modem, zapojený do USB konektoru se rozsvítí, pak chvíli divoce bliká, svítivé diody hýří všemi barvami, nakonec modem chcípne a pomůže až restart celého počítače. Jenže pak se děj opakuje a na konci mám vždycky pošlý modem.

Přepojuji tedy kabely a starým modemem brouzdám po webu a stahuji nové drivery. Jsou krásné, barevné, s ikonami. Za půl hodinky jsem je stáhl, nanstaloval a na konci mám zas chcíplý modem. Asi ho to barevné blikání vždycky příliš vysílí.

Co teď, sakra? Telecom se na mne vybodne, řeknou, že linka funguje a chyba je v mém počítači. Ipex taky. A navíc asi budou mít i pravdu. Kouknu ještě znovu na web, třeba se s tím už někdo setkal.

A vida, setkal. Na stránkách výrobce modemu se někdo ptá:

"Můj krásný nový modem se neustále vypíná a já nevím proč. Zabliká a vypne se. Jsem zoufalý, zkopal jsem psa, zbil ženu a stejně to nepomáhá. Co mám dělat?"

To je ono! To je přesně můj problém. A jaká je na to odpověď:

"Všechno špatně. Máte desku s chipsetem KT133A, a to je váš konec. Tato deska sice o sobě tvrdí, že má čtyři USB porty, dokonce i jakési díry vzdáleně tyto porty připomínající staví na odiv, leč pravdou je, že ony díry nikdy nefungují. Opravit se to nedá, i když výrobce chipsetu, firma VIA tvrdí opak. Stáhněte si od nich softwarové záplaty, nabízejí asi tři, nefunguje ani jedna. Až si s nimi dost vyhrajete, můžete zkusit dát na desku nový BIOS. Váš problém to však vyřeší jen tehdy, když tím desku zničíte a pak si koupíte novou, jinak se nedá nic dělat."

Tak to mám radost. Ale třeba nebude všechno tak zlé, dívám se na stránky firmy VIA a tam se píše:

"Některé malicherné, zcela bezpodstatné a téměř nikdy se nevyskytující problémy s USB porty na deskách KT133A , tyto opravdové banalitky, projevující se například naprostou nefunkčností, zřídkavými explozemi a požáry celých městských čtvrtí, snadno vyřešíte aplikací tří krásných softwarových záplat. A kdyby to náhodou nepomohlo, což se stává jen jednou za deset let, zapište na desku nový BIOS."

Hm. První záplata nainstalovaná. Nic, setrvalý stav. Druhá a třetí totéž. Zbývá jenom BIOS. Jenže flashování je operace háklivá a stejně to asi nepomůže. Co teď? Do prdele s krámem. Heuréka! Už vím! Zakoupím zvláštní kartu s USB porty, vrazím ji do počítače a bude to. Telefonuji tedy so své oblíbené firmy Větrák, jestli takovou kartu mají a dají. Prý mají a dají. Na kůň!

Do Větráku je to od nás nejmíň dvacet kilometrů, hodina cesty. Je něco před čtvrtou odpoledne, všude mraky aut, to se to jede, pěkně dobrodružně, kličkování mezi trolejbusy, to je ono. Úplně zpocený žádám kartu, karty se mi dostává, platím čtyři stovky a jedu zas zpátky. Čtyřicet kiláků, člověk se aspoň projede, kvůli ADSL.

Hin sa ukáže! Narvu kartu do počítače a… sakra… nenarvu. Ona tam nejde strčit! Kdesi je cosi vzpříčeného… já už se na to asi! Vezmu kladivo a bouchnu do toho!

Nakonec jsem popadl kleště, pozohýbal překážející plechy a kartu tam narval. Zapnu počítač, nejdříve se všecko asi třikrát restartuje, instaluje, disk chrochtá, pak do nové kart strčím modem… a vida! Nechcípá, nebliká, svítí. Teď už se jenom přihlásím a ADSL pojede.

Jenže to bych musel znát heslo. Z Ipexu přišel mail, dokonce dva, v každém jiné heslo, nefunguje ani jedno. Už je půl sedmé, ale zkusím tam zavolat. Hurá, je tam chlapík a heslo mi diktuje.

Ale ani tohle heslo nefunguje. Tak zas na chlapíka z Ipexu.

Že prý to nejsou dvě "A", ale "A" a "H". Tak jo.

Tak ne, ani tohle nefunguje. Ještě jednou.

Nemají tam být dvě nuly, ale tři.

Ani tři nuly, ani čtyři, nic nezabírá. Zkouším různé kombinace, a po čtvrt hodině…. jupí! Je to tam! Dvě nuly, malé "a" a malé "h" a ještě na konci jednička a už jsem připojený. Je půl osmé, den zabitý, nic uděláno, a všechno kvůli ADSL. Ale teď tomu dám aspoň pohulit. Spouštím Kazaa a stahuji na co přijdu. Já jim ukážu!

O 48 hodin později, v pátek dopoledne:

Jelikož se několik lidí na zkušenosti s ADSL ptalo, krátce je popíšu. Firmu Ipex jsem si zvolil kvůli jednoduchosti objednávky, vše lze udělat přes web, a také kvůli nulové výpovědní lhůtě. Přestanete platit, vrátíte modem a je to vyřízeno, žádné oplétačky s písemnou výpovědí. Cenově vychází nabídka všude zhruba stejně, odchylky jsou řádově v korunách, nejvýše desetikorunách, což je jasné, když většinu z poplatku vždycky stejně shrábne Telecom. Přihlašování k ADSL probíhá dvoufázově, nejdříve se spustí program ADSL dial-up, ten se připojí k počítači Telecomu, z toho si stáhnete webovou stránku s formulářem pro vyplnění jména a hesla, takzvaný dashboard. Vyplníte, odklepnete a pak už všechno jede. Vyplnění dashboardu by bylo celkem jednoduché automatizovat, ale zatím nevidím důvod, stejně zapínám počítač ráno a vypínám pozdě večer a jedno heslo za den mě nezabije. Na lince jsem visel dvakrát po šestnácti hodinách v kuse, žádné výpadky. Všechny protokoly, které jsem zkoušel, pracují normálně - HTTP, FTP, Kazaa, ICQ. Za šestnáct hodin jsem stáhl něco přes jeden gigabajt, za hodinu stáhnete maximálně osmdesát, spíše šedesát mega. Jak to bude s poklesem rychlosti díky agregaci po připojení více uživatelů nevím, jsem údajně v této lokalitě první. Pozor, USB modem vyžaduje USB porty schopné dodat proud 500 mA, což sice většina asi umí, ale ne úplně všechny. Jak to s vašimi USB porty je, zjistíte ve Správci zařízení, v dialogu Vlastnosti. Mé potíže ale nebyly způsobeny nedostatečným napájením, nýbrž úplně příšerným chipsetem VIA KT133A.

Úterý 1Apríl

Vrátil jsem se z přehrady a Blable tvrdí, že prý volali chlápci z Telecomu, mám se duševně připravit, zítra po ránu sem vtrhnou a všude narvou hromady ADSL, až budu mrkat na drát. Hm, to bude flígna neboli šméčko, jak se zde v Brně říká, správně apríl, hloupý aprílový žertík to bude. Ničemu nevěřím a nejmíň ze všeho ADSL. Jenom nevím, jestli si to vymyslela sama Blable nebo volal nějaký jiný dobrák. Každopádně zítra hned ráno jedu pryč, mě nikdo aprílem vyvádět nebude.

 


 


Nějaký vzkaz pro Howadoora? Chcete-li odpověď, napište zpáteční adresu.

http://www.bravenet.com/